pondělí 15. července 2013

Pohoda aneb České hrady již popáté!

Juchuuuu!!! Byl to naprosto báječný a pohodový víkend!!! V podstatě jsme jej začali páteční party u Peti, která se nalévání rumu rozhodně nebála. Za to my jsme se báli, zda stihne sobotní ranní sraz (a jak se později ukázalo, tak jsme se báli oprávněně :)).

Od Peti jsme hromadně vyrazili chvilku před půlnocí, abychom byli na druhý den fit. Sraz tří posádek aut byl v 10:00 u Meka za Zličínem, ovšem jediná posádka, která tam byla na čas byla ta, co to má nejblíže - Zuzi & Martin. Nás s Tomem měl Kořkovůz (a vlastně řídící vůz výpravy) vyzvednout v 9:20, to by ovšem po cestě k nám nesměli zjistit, že zapomněli lístky doma...klasika no :) Ovšem potom se Kořkovůz předvedl a dovezl nás na sraz "jen" se 17min zpožděním. No a třetí posádka? O té raději nemluvit ;) Peťa zaspala a dorazila pozdě na Anděl, odkud holky vyjížděly. Andy s Karol si taky nechaly lístky doma na stole a o tom, zda bylo potřeba krotit Bertíka, když nasedal do auta plného ženských jsme raději nic nezjišťovali. Poslední auto dorazilo na sraz s dvojitou akademickou čtvrthodinkou a konečně jsme mohli vyrazit (ještě, že ten Točník je takový kousek, takže tohle zpoždění vlastně vůbec nevadilo :)).
Asi za půl hoďky jsme byli na místě a bohužel parkovali na spodním parkovišti...ovšem, když jsme procházeli skrz horní, tak jsme našli několik volných míst a jak to jen šlo, tak jsme přeparkovali (lenoši no, nechtělo se nám chodit až dolů...). Postavili jsme stany, uvelebili se na dekách mezi nimi a otevřeli první láhev - bylo přece potřeba se na ten fesťák pořádně posilnit :)
Kolem jedné jsme se vypravili do areálu a pokračovali v relaxu - jídlo, pití, válení se a poslouchání českých a slovenských kapel...sluníčko, teplo a pohoda. Co víc chtít?
Celkově naše výprava čítala 3 chlapy a 7 ženských, takže podle očekávání si naši muži potřebovali od nás na chvilku odpočinout a vyrazili na pivo dolů do vesnice. Co se dělo cestou necestou netušíme...ale vrátili se s tím, že jít po cestě je přece nuda, takže to vzali zkratkou - skrz kopřivy, potok, hore kopcem dole kopcem...no, hlavní je, že zase dorazili.
V podvečer hrály kapely, které nás moc nebraly, takže jsme se vrátili ke stanům a pokračovali v likvidování zásob rumů. Nejdůležitější složkou našich drinků byly ovšem limetky - sice jsme měli rum, kolu a limetky, ale neměli jsme nůž, abychom si limetky rozřízly a limetky si vymačkali. Ovšem, klíče od skladu nahradily nůž a silné mužské ruce z nich pak dokázaly dostat dostatek šťávy do všech drinků - díky Martine!

Napětí vzrůstá! Kryštof právě začíná! :)
Rybičky 48!!!
Z kapel, co během dne hrály stojí za zmínku No Name - shodli jsme se, že jsme o nich hodně dlooouho nikdo neslyšeli, Tomáš Klus - na něj čekalo celé naše dámské osazenstvo, Rybičky 48 - předvedli naprosto super show, kterou jsme si s Tomem a Karol užili přímo v kotli, Kryštof - hvězdy večera (a pro některé z nás i hvězdy afterparty ;)), Iné Kafe - kteří mi dokázali zkazit i tu jedinou pěknou písničku, kterou mají, a nakonec klasická show Monkey Business, která neurazila, ale kromě převleků a nafukovacích panen ani nepřekvapila.
vlevo: No Name, vpravo: Tomáš Klus

vlevo: Kryštof, vpravo: Monkey Business

Před spaním jsme se na dobrou noc ještě sešli u nás ve stanu a pokecali (jojo, do toho malinkého stanu, kde se vyspí 3 osoby se nás na sedáka vešlo 7!!!).

hrad Točník
Ráno bylo klasicky pomalejší (co by člověk taky čekal, po tak náročné sobotě, že?), takže když jsme se konečně vykopali, že půjdeme nahoru na hrad, tak Kořka s Jájou už museli pomalu a jistě odjíždět. Na hrad už nás zadarmo nepustili, tak jsme se otočili a zamířili do Svatého Jana pod Skalou. Po několika proslovech o tom, že ještě nebyla snídaně a že mají všichni hlad, jsme zamířili do místní restaurace na oběd (njn, bylo už po jedenácté no...říkala jsem, že to bylo pomalejší ráno ;)). Po super vydatném obědě a domluvě, že naší další akcí bude Pevnost Boyard, jsme zamířili i nahoru na skálu. Výstup stál za to - jednak byl obvzlášť náročný hlavně po tom obědě, jednak stál za ten výhled.

 Svatý Jan pod Skalou

Když jsme slezli dolů, tak se nám ještě nechtělo se rozloučit - přeci jen nám bylo všem fajn a nikdo nikam nespěchal...takže jsme zamířili zpátky na sobotní místo srazu a u Meka si dali zmrzku na rozloučenou. Byla to taková super sladká tečka za pohodovým víkendem!
Náš gang NA SKÁLE :)