Existuje mnoho míst, kam bych se chtěla podívat a ani se nemusí jednat o super známá a neuvěřitelně turistická místa. Naopak, čím méně lidí tam potkám, tím větší radost z toho mám.
A tak se stalo, že jsem někdy hrozně dávno našla fotku Čertových hlav a od té doby je při každém plánování výletů vytahuji jako variantu. A konečně se mi to povedlo! Přesvědčila jsem Toma, že i když už tam byl mockrát, tak tam tentokrát vezme i mě a ještě si z toho uděláme takovou kratší procházku.
Někdy v průběhu týdne jsem jako obvykle dostala pokárání od mámy, že se málo ozývám a že mě málo vidí, a abych to jako správná dcera napravila, tak jsem rodiče na tento výlet přizvala.
Sice jsme si už od čtvrtka volali, zda půjdeme, protože původní předpověď hlásila déšť, déšť a déšť, ale Medard nakonec prohlásil, že pršet nebude, a tak jsme vyrazili...
 |
| mokřady |
V 10:30 jsme naše vyzvedli na Masarykově nádraží a za 45 minut jsme už vystupovali na malém parkoviščátku v Tupadlech, kde začínala naše cesta. Nejdříve jsme prošli kolem mokřadů dolního Liběchova, abychom po prudkém stoupání a pouhých 4 km došli k Čertovým hlavám (viděli jsme je už cestou - jak je vysekaný les, tak jsou krásně viditelné). Obrovské hlavy vytesané do pískovce přímo vyzývaly k menší pauze a hlavně k pořádnému focení :)
Čertovy hlavy Václava Levého
Od Čertových hlav, které ve 40.letech 19.století do pískovcových skal vytesal sochař Václav Levý, jsme si to namířili opět z kopce dolů do Želíz, abychom kvůli jeskyni Klácelce, dalšímu dílu Václava Levého, zase začali stoupat.
A jelikož jsme čekali obyčejnou jeskyni, byli jsme tím, co jsme objevili, naprosto nadšeni. Připadala jsem si skoro, jako bych se ocitla v dávno zapomenuté zemi z Pána prstenů.
Jeskyně Klácelka
Z Klácelky už to bylo jenom kousek do Liběchova, kde jsme měli naplnánovanou zastávku na pivo. Popravdě, ačkoli jsem si myslela, že hospod je v každé vesnici dost, tak Liběchov je asi výjimkou. Další dvě, které jsme potkali, vypadaly, že měly otevřeno naposledy před 20 lety a od té doby tam nikdo neuklízel...Naštěstí v Besedě měli aspoň nekuřácký salonek a nejenom Gambrinus...
Zavřený zámek v Liběchově a výhledy na elektrárnu Mělník
Při plánování trasy jsem si myslela, že z Liběchova zpátky do Tupadel to bude obyčejná procházka lesem, ale to bychom nesměli být v krajině Václava Levého. Nejdříve jsme potkali bývalou kapličku Máří Magdalény, kterou vytesal do jednoho pískovcového kvádru a která stojí uprostřed lesa. Potom jsme došli k dalším menším vytesaným hlavám a jeskyni Harfenici.
Bývalá kaplička Máří Magdalény
Harfenice
Odtud jsme kolem sfingy (která byla nejen vytesaná, ale i namalovaná!) došli k velkému hadovi, kde si jak táta, tak Tom malinko zablbli.
Had Václava Levého
No, a k autu už to byly jenom dva kilometry. A až do cíle (a ani potom) nespadla ani kapka...takže Medard nekecal :)
Původně jsme s Tomem chtěli jít ještě na 1 km vzdálenou rozhlednu Slavín, ale jelikož je dlouhodobě zavřená a nepřístupná veřejnosti, tak jsme si ji nakonec nechali ujít.
 |
| Rozhledna Slavín |
Suma sumárum, za 3 h (plus 45 min na pauzu u Čertových hlav a na pivko) jsme ušli 11 km, prozkoumali, co šlo z tvorby Václava Levého a příjemně se prošli. I když je to krátký výlet, tak rozhodně stojí za to! :)
TIPS:
Mapa - 11 km, 3h chůze, www
Václav Levý - významný český sochař z období romantismu (19.stol.) www
Čertovy hlavy - cca 0,5 km ze Želízů, 9 m vysoké hlavy vytesané do písku. Volně přístupné. www
Jeskyně Klácelka - cca 1 km ze Želízů. Volně přístupné. www
Bývalá kaplička Máří Magdalény - cca 2,5 km od Liběchova. Volně přístupné.
Harfenice - cca 3 km od Liběchova. Volně přístupné. www
Had - cca 3,5 km od Liběchova nebo 2 km od Tupadel, volně přístupné
