Silvestr 2012

Konec roku 2012 je tady...a že to byl ale rok! Sice jsme se v letošním roce nepodívali ani jednou mimo Evropu (pokud samozřejmě nepočítáme naše válení se na březích Egypta), ale to jen a pouze proto, že i ta naše stařičká alma máter nám má pořád co nabídnout...
Ať už to bylo letošní Irsko, Skotsko, Vídeň nebo jen cesty po ČR (a ne že bychom tady o všech psali...), tak to vždycky stálo za to.
Cestování nás baví, přináší nám radost a hlavně je to něco, na co se můžeme pořád těšit. Vždyť na světě je tolik míst k navštívení a tolik věcí k vidění...
Předsevzetí do dalšího roku? No, asi jen jedno - dál cestovat, poznávat, obdivovat a užívat si...

Šťastný nový rok!

Toulky za egyptskou historií

Sice jsme s Tomem milovníky válecí dovolené, ale zároveň rádi poznáváme nová místa a touláme se po historických památkách. A jelikož tohle byl náš první společný výlet do Egypta, tak jsme se rozhodli koupit si u cestovky celodenní výlet do Luxoru.
Od Safagy je Luxor vzdálený cca 220 km a cesta trvá 3-4h. Abychom byli schopní z Luxoru něco vidět, tak jsme samozřejmě museli vyrazit brzo ráno. Odjezd od hotelu jsme měli naplánovaný na 6:20, ale už v 5:50 se ozval telefon z recepce, že autobus už na nás čeká...Tom 3 minuty předtím vstal, takže autobus prostě musel více než 10min čekat na nás :-). Naším průvodcem na tomto výletě byl Yasser, egypťan s velmi dobrou češtinou.
Potom už cesta probíhala v pohodě. Projíždli jsme přes hory do delty Nilu. Každých x kilometrů jsme projížděli přes policejní/vojenský check point. Tímto způsobem nahradili egypťané to, že dříve s turisty jezdily bezpečnostní kolony.
Naší první zastávkou byl Karnacký chrámový komplex, u kterého jsme zastavili kolem desáté. Yasser nás provedl těmi nejdůležitějšími a nejzachovalejšími částmi komplexu a asi 45 min vyprávěl o původu chrámu, o egyptských božstvech, o vládě faraonů atd. A nakonec nám dal 30 min rozchod. Což nám dvěma absolutně nestačilo :( V rychlosti jsme stihli prozkoumat jen malou část tohoto ohromného chrámového komplexu. Od posvátného jezera jsme zamířili k východní bráně a skrz několik pobořených svatyní jsme se dostali zpět. Bohužel nám nezůstal vůbec žádný čas na prozkoumání jižní části chrámu. Takže sem se rozhodně musíme vrátit - na podrobný průzkum!!!

Z Karnaku nás autobus odvezl do papyrusové dílny, kde nám Yasser vysvětlil a ukázal, jak se takový papyrus už po tisíciletí vyrábí. Proces výroby je to velmi jednoduchý a účinný. Samozřejmě, další čas, který jsme v dílně strávili, byl určen k tomu, abychom si vybrali a zakoupili obrazy na pravém papyru.

Další zastávkou byla restaurace Habiba, kde jsme poobědvali. Pak jsme konečně přejeli Nil a dostali se do Západní pouště. Bylo už po poledni a my mířili k posvátnému místu - Údolí králů. A jelikož jsme byli v poušti, tak tam bylo opravdu teplíčko. V rámci naší návštěvy jsme navštívili celkem 3 hrobky. První byla hrobka Ramsese IV., která byla úplná, plně dokončená a nádherně zdobená. A taky báječně zatuchlá a plná turistů. :-) Jako druhou jsme navštívili hrobku Ramsese IX., která je naopak téměř úplně nedokončená. Chodba a pohřební komora jsou proraženy, ale finální dopracování a nástěné malby jsou jen v pohřební komoře. Víc bohužel do faraonovy smrti nestihli. Třetí návštěva byla v hrobce Ramsese I. Tato hrobka se zase vyznačuje tím, že je nejhlubší ze všech otevřených hrobek. A dostat se dolů k pohřební komoře je opravdu náročné - schody a chodba jsou velmi strmé a spoustě turistů to dělá potíže.

Tohle je jediná fotka Údolí králů, kterou lze beztrestně udělat (aneb focení z parkoviště je dovoleno, protože tam není nejmenší šance, že byste vyfotili byť jedinou hrobku...)

Původně jsme mysleli, že si připlatíme návštěvu Tutanchamonovy hrobky, ale to nám všichni rozmlouvali, takže jsme tam nakonec nešli.
Z Údolí králů nás autobus převezl do alabastrové dílny. Aneb na další místo, kde se z turistů tahají peníze ve velkém. Sice se to jmenuje návštěva alabastrové dílny, ale alabastrové sošky tam nikdo moc nevyrábí - jen prodává.

No a konečně přišel čas na další mistrovské dílo starých Egypťanů. Zádušní chrám královny Hatšepsut je jediný chrám v Egyptě, který je napůl postaven a napůl vytesán do skály. Chrám byl hodně poničen, prakticky celý pobořen, ale polská expedice na něm pracovala téměř 20 let a prakticky celý jej zrekonstruovala - podařilo se jim zachránit jednak několik soch královny Hatšepsut (kde je vyobrazena jako muž) a také mnoho nástěnných maleb. Chrám je nádherný, je vidět už z dálky a naopak i z něj je neuvěřitelný výhled na deltu Nilu a na hory u pobřeží Rudého moře. Tenhle chrám rozhodně stojí za návštěvu.

Naše poslední zastávka za historií byla u Memnonových kolosů - dvou ohromných soch faraona Amenhotepa III., které původně stály před jeho zádušním chrámem. Z chrámu se nedochovalo vůbec nic - ani půdorys...jen tyhle dvě ohromné sochy. Ale i ty poničil zub času, přesto dodnes vzbuzují úctu. A Memnonovy se nazývají v podstatě díky omylu... K těmto dvěma sochám jsme dorazili jen chvíli před západem slunce, takže je zalévalo teplé zlatavé světlo a nás doopravdy zaplavila historie tohoto místa. Člověk si hned uvědomí, jak neuvěřitelné musely být všechny tyto stavby před 5 000 lety a jaký úžas a pokoru musely vzbuzovat v obyčejném lidu.

Náš jednodenní poznávací zájezd do Luxoru jsme zakončili půlhodinovou projížďkou malými lodičkami po Nilu. A není se čeho bát - od 60.let 20.století, kdy si Egypťané postavili Velkou Asuánskou přehradu, se už v Nilu krokodýli nenacházejí.

Během plavby jsme pozorovali západ slunce nad západním břehem Nilu. Romantika jak blázen :).

A pak už bylo šest večer, tma a nejvyšší čas vypravit se zpátky do hotelu.

Tenhle výlet nás přesvědčil o tom, že se do Egypta musíme vrátit a na prozkoumání všech možných památek mít víc času. Rozhodně to totiž stojí za to...


TIPS:
Karnacký chrámový komplex - vstupné 65 L.E./os. (cca 205 Kč). Na prohlídku je potřeba alespoň 2h. Focení povoleno. http://en.egypt.travel/attraction/index/karnak-temple-complex 
Papyrusová dílna - spousta se jich nachází v centru města. Během krátké chvilky Vám ukáží a vysvětlí, jak se vyrábí pravý papyrus a jak jej rozpoznat od padělku. Součástí je nabídka nepřeberného množství obrazů na papyru.
Údolí králů - vstupné "3 hrobky" 80 L.E./os. (cca 250 Kč). Vstupné zahrnuje vstup do tří královských hrobek - Ramsese I., Ramsese IV. a Ramsese IX. Zvláštní vstupné se platí do Tutanchamonovy hrobky - 100 L.E. (cca 315 Kč), nicméně z Tutanchamonových pokladů tam nic nezůstalo, vše bylo odvezeno do Káhirského muzea. V Údolí králů platí absolutní zákaz focení, foťáky by měly zůstat v autě/autobusu, nebo v místní úschovně. http://en.egypt.travel/attraction/index/valley-of-the-kings
Alabastrová dílna - mezi Údolím králů a Zádušním chrámem královny Hatšepsut jich je několik. Ukáží Vám výrobu alabastrových sošek a samozřejmě Vám budou nabízet cokoli ke koupi.
Zádušní chrám královny Hatšepsut - vstupné 30 L.E./os. (cca 95 Kč). Focení povoleno, v okolí se nacházejí hrobky šlechticů. http://en.egypt.travel/attraction/index/temple-of-hatshepsut
Memnonovy kolosy - vstupné - zdarma. Stojí hned u silnice, jsou volně přístupné. http://en.wikipedia.org/wiki/Colossi_of_Memnon
Projížďka po Nilu - 35 L.E./os. (cca 110 Kč). Zároveň přejezd ze západního břehu Nilu na východní břeh.

Odpočinek v Egyptě

Ufff, to to uteklo :( Těch sedm dní je prostě krátká doba...
Ale hezky od začátku. V pátek večer jsme přijeli na letiště a v první chvíli jsme se trošinku lekli. Všechny lety do Hurghady před tím naším byly zrušeny...tak nám trošinku zatrnulo, zda se to náhodou nebude týkat také nás. Naštěstí netýkalo. :) Odbavili jsme se mezi prvními a zamířili do Mekáče na druhou večeři a taky zkrátit si chvíli. Když přijedete na letiště kolem desáté večer, tak tam opravdu není co dělat - všechny obchody už mají zavřeno.

Když jsme odlétali, tak v Praze bylo vážně "krásné počasí". Cca v 1:30 AM jsem dostali jídlo - v tuhle dobu je to snídaně nebo ještě večeře? :)

Odlet o půlnoci se nezpozdil, ale cesta sama o sobě byla příšerná. Tím, že jsme vůbec neměli možnost se předem alespoň trochu vyspat, tak to bylo hodně nepříjemné a únavné. Jedinou opravdovou zajímavostí na celém letu bylo to, že nám kapitán přesně řekl, kdy nad kterým městem poletíme a když jsme byli nad Srbskem, tak nám dokonce ve zkratce popsal historii tohoto státečku. Kapitán Svoboda má očividně historii rád :-)
Po páté ráno jsme už konečně seděli v autobuse a pomalu mířili k hotelu. O půl sedmé jsme byli na místě a dostali upozornění, že all inclusive nám začíná ve 12:00 a pokoj dostaneme ve 14:00. To moc povzbudivé nebylo, ale díky informacím od cestovky jsme s tím počítali. Od hotelu jsme si vyžádali alespoň osušky, zabrali lehátka u bazénu a dopoledne prospali. No, mysleli jsme, že když spíme ve stínu slunečníku, tak se hned první den nespálíme. To byl ohromný omyl...Tomášek mi díky tomuto jedinému dopoledni docela hezky zrudnul. Jako obvykle :-)

První pohled na bazén

Ovšem od ubytování se už ale všechno probíhalo v pohodě a v klidu. Už jsme na nic nečekali, nic neřešili a naopak si užívali volna. Hned v sobotu jsme si u delegátky zaplatili výlet, jinak jsme se váleli na pláži nebo u bazénu, opalovali se, četli si, šnorchlovali a jedli :-)
Dostali jsme krásný pokoj, ze kterého to bylo blízko jak k bazénům, tak i k moři. :-)

Hotel Amwaj Blue Bay Beach Resort očividně patří mezi hotely oblíbené především u Poláků a Rusů, takže těch tam bylo opravdu opravdu hodně. Na druhou stranu jsme tam byli už koncem sezóny a tak bylo celkově lidí málo.
Hotel byl pomalu uprostřed ničeho - pár kilometrů na obě strany nebylo nic než poušť. V dálce jsme pak viděli hotely a vesnice, ale my byli na naprosto klidném opuštěném místě. (Hned vedle hotelu byla nedokončená stavba - asi už tam stojí pár let, která vypadá na to, že tam někdo chtěl postavit druhý podobný hotel jako ten náš.)

Přístup do moře byl hodně postupný - ještě cca 100 m od pláže jsme dosáhli na dno. Pokud chtěl člověk jít přímo z pláže, tak to šlo i bez bot do vody, ale muselo se našlapovat opatrně - v písčitém dni se skrývalo množství kamenů. Proto bylo pro vstup do vody lepší a jednoduší využít molo. Táhlo se docela daleko - tak 200m a na jeho konci byly několikery schůdky do vody. Dopoledne při odlivu tam bylo vody málo - dalo se úplně normálně stát. Naproti tomu odpoledne už nám k tomu dosáhnout na dno pár centimetrů chybělo. Molo ale končilo hned u korálových útesů. Což bylo super, člověk slezl schůdky, nasadil šnorchl, pomořil hlavu do vody a hned se ocitl v jiném světě.

Útesy jsme navštěvovali hned několikrát denně - šnorchlování nás bavilo a hlavně bylo pořád na co koukat. Až jsme docela litovala, že s sebou nemáme žádný podvodní foťák. Takže jsem alespoň teď hledala na internetu nějaké fotky rybiček, které jsme viděli. A ne, že by to byly jen malinké akvarijní rybky - ta největší, kterou jsme viděli měla určitě víc než metr na délku.

Po večerech jsme vynechali místní radovánky a místo toho si na notebooku pouštěli filmy a seriály :) Abychom ale neztloustli, z toho nic nedělání a dobrého jídla, tak jsme každý večer po západu slunce (což bylo docela brzo - už kolem 17:15) zamířili do místního fitka a přibližně hodinku si dávali do těla. O to víc nám pak chutnalo a o to víc jsme se těšili na další válení se :)
Jojo, když má člověk klid a odpočívá, tak ten čas umí letět neuvěřitelnou rychlostí. Ani jsme se nenadáli a už jsme měli za sebou jak výlet, tak i poslední koupání v moři a balili jsme na cestu domů.

 Pohled na hotel z konce mola - s horami v pozadí to vypadá skoro kýčovitě :-)

Odlet domů - ta samotná cesta byla mnohem lepší než cesta tam. Utekla rychle a my se zvládli i trochu vyspat. Doma nás ovšem čekalo super překvapení - byl poslední říjnový víkend a ono sněžilo. A hodně! A ne že by ten sníh rovnou roztál, on se i držel! Takže z našich 35°C, které jsme si týden užívali, jsme se přemístili domů, kde byla sotva nula :) Řekla bych, že o to víc jsme si volna a tepla v Egyptě vážili.

Na internetu jsem našla tyhle rybky, které jsme viděli:

Huráááá, dovolená!!!

Jojo, je to tak. I my jsme sem tam líní jako vši... Ale myslím, že jednou do roka to nevadí :-) I letos jsme si tak koupili all inclusive týdenní dovolenou u cestovky. Jen jsme oproti loňsku změnili destinaci.
Takže, vyrážíme už zítra. Teda oficiálně až pozítří... odlet máme už v 00:05 v sobotu, takže cestu chtě nechtě musíme začít v pátek. Ale to vůbec nevadí, naopak to znamená, že v sobotu ráno už se budeme cachtat ve vodě... :))
A kam že to letos bude? Do Egypta!!! Míříme do Soma Bay, což je kousek na sever od vesničky Safaga (asi 60 km na jih od Hurghady). A hrozně mooooc už se těšíme :-)
Bude to válecí a odpočívací dovolená. Nebude se pracovat, nebude se plánovat, nebudeme se o nic starat... prostě a jednoduše nebudeme dělat nic!!!
A k tomu se dá říct jediné: Huráááá!!! Huráááá!!! Huráááá!!! :)

Císařská návštěva ve Vídni

Před hooodně dávnou dobou ode mne dostal Tom k narozeninám výlet do Vídně. Resp. slib, že ho tam pozvu. Dlouhou dobu se nám tento malý a docela nenáročný výlet nedařilo zorganizovat. Prostě do toho vždycky něco přišlo, nebo se nám v té době nikam nechtělo...a tak se stalo, že jsme Vídeň stále odkládali.

Ale letos to konečně vyšlo. Po téměř třech letech odkládání jsme se vydali do Vídně na prodloužený víkend. V pátek ráno jsme místo do práce dorazili na autobusové nádraží na Florenci, nasedli do luxusního autobusu Student Agency "Fun&Relax" a nechali se odvézt. První, co musím zmínit je, že autobusy Fun&Relax jsou opravdu super. Kromě teplých nápojů, novin a časopisů, internetu...má každý k dispozici dotykovou obrazovku s nejrůznějšími "možnostmi zábavy". Oba dva jsme cestu do Vídně prokoukali - seriály, filmy, prostě odpočinek.
Ve Vídni jsme vystoupili před Prátrem, nasedli na metro, kde nás čekal první a jediný zádrhel - v metru byla výluka a až na naši stanici nejelo. Takže jsme tu jednu stanici navíc prostě a jednoduše došli. Ubytovali jsme se ve starém luxusním hotelu Mailberger Hof, který je max 2 min chůze od Opery nebo Albertiny.
Vůbec netuším, jak se mi to povedlo, ale objednala jsem nám místo normálního pokoje apartmán. Takže jsme přišli do pokoje, který byl pomalu větší než náš byteček v Praze. V pokoji jsme se ale zdrželi jen chvilku a brzo vyrazili na prohlídku města.

Začali jsme poněkud morbidně - v císařské hrobce Habsburků. Hrobka se skrývá pod kapucínským kostelem, a její vchod i většina místností jsou hodně jednoduché a moderní - v podstaté jen dlažba na zemi a bílé stěny. Ale tato jednoduchá kombinace dává vyniknout masivnosti a monumentálnosti některých rakví. Kromě hlavní císařské linie mám ve všech ostatních členech Habsburské rodiny zmatek, takže mi nic neříkala jména sester, bratrů a dětí, která byla na většiné hrobů. Naproti tomu nás zaujal hrob Josefa II. - byl to ten nejprostější a nejobyčejnější ze všech hrobů, hrobka Marie Terezie - samostatná místnost s ohromným monumentálním památníkem, hrob Maxmiliána Mexického - jelikož jsme neměli tušení, že je pohřben v Evropě, a samozřejmě společná hrobka posledního velkého císaře Františka Josefa s jeho rodinou. V úplně poslední místnosti pak jsou nové hrobky - nejnovější byla dokonce z roku 2011.

Zleva: hrob Josefa II., hrobka Marie Terezie, hrob Maxmiliána Mexického

Vlevo: hroby Sisi, Františka Josefa I. a Rudolfa, Vpravo: hroby z 21.století (Otto a Zita)

Skrz nákupní zóny jsme se dostali ke katedrále sv.Štěpána. Měli jsme zrovna štěstí na počasí, tak jsme se rozhodli vyzkoušet místní výtah z padesátých let na vrcholek nedokončené věže katedrály, odkud byl nádherný výhled na Vídeň. No, výtah by potřeboval rekonstrukci, ale výhled byl opravdu krásný :-)
Stejně tak samotná katedrála, její úžasná, typická tašková střecha. Na druhou stranu, katedrála není ničím (až na tu střechu) vyjímečná.

Zbytek odpoledne jsme strávili procházením se po obchodech, lelkováním a okukováním krás Vídně a vlastně užíváním si volna a nicneděláním. K večeru jsme se vrátili do hotelu, abychom si odpočinuli a nabrali síly na večerní procházku. Chtěli jsme totiž okouknout okolí hotelu i za nočního osvětlení. Prošli jsme se kolem opery, Hofburgu, katedrály sv.Štěpána a zase zamířili domů.

Ráno jsme se probudili do poměrně ponurého počasí, tak jsme si spravili náladu alespoň báječnou snídaní, než jsme se vydali na prohlídku Hofburgu. Císařské sídlo Hofburg ohromuje svojí monumentálností, ale prohlídka až tolik neohromí. Nejdříve se člověk 45min proplétá kolem porcelánu, nádobí a příborů, pak se dalších 45 minut dozvídá pravdu o císařovně Sisi (ale co je po více než 100 letech od její smrti pravda???) a pak konečně navštíví několik málo císařských místností. Celá prohlídka je především o životě a činech Františka Josefa a Sisi. O ostatních císařích se tam toho moc nedozvíte...

Dvorní jezdecká škola

Silver Collection, Hofburg

Osobní příbor Marie Terezie a Josefa II.

Hofburg

Během naší prohlídky Hofburgu se venku rozpršelo. Ale když jsme po téměř 3 hodinách vyrazili ven my, tak bylo po dešti. Nejdříve jsem se vydali na obhlídku kostela, který nás zaujal už v noci.
Minoritenkirche je italský kostel, ve kterém je nádherný mozaikový obraz Poslední večeře Krista, fragment fresky sv.Františka z Asisi nebo socha Přemysla Otakara II. A zase před námi bylo malé toulání se (především po obchodech :-)).

Nakonec jsme tohle naše toulání zakončili na místním trhu, Naschmarktu. Směsice barev a vůní, kavárniček a obchůdků okouzlí snad každého. Ani my jsme neodolali :-)

Odpoledne se naším cílem stala Nová radnice, Burgtheater a Parlament, tam nás ale potkala malá letní přeháňka během které jsme se schovávali mezi klasicistními sloupy parlamentu.

Během tohoto dne jsme toho hodně nachodili a ještě víc nás čekalo, takže večer jsme strávili v posteli před televizí a fandili jsme jak zlatému Svobodovi, tak tentokrát nemedailovému Veselému. :-)
Na neděli jsme si nechali výlet na okraj Vídně, do Schönbrunnu. Tady jsme si koupili Classic Pass a strávili prohlídkou asi 5 hodin.

Vlevo: Schönbrunn zepředu, vpravo: Zahrady korunního prince, Schönbrunn

kašny, umělé vodopády, pomníky....monumentální a na každém rohu

Tak jako jsme se v Hofburgu dozvěděli všechno možné o Františkovi Josefovi a Sisi, tak tady to bylo především o Marii Terezii a Františkovi Štěpánovi Lotrinském. Než jsme si prošli všechny vnitřní prostory, tak uběhla skoro hodina a půl. Na prohlídku nám potom ještě zbývala Glorieta a Bludiště. Glorietu určitě doporučujeme - je odtamtud nádherný výhled na veškeré pozemky Schönbrunnu i na samotný zámek.
Bludiště je spíš pro rodiny s dětmi, ale i my jsme se tam dokázali zabavit.

Ve tři odpoledne jsme se ale sbalili a vyrazili na cestu zpátky do centra. Museli jsme si totiž ještě vyzvednout kufr v hotelu a udělat si ještě jednu zastávku. Ta se nakonec proměnila v největší zážitek z Vídně. Tou zastávkou byl kostel Karlskirche.

kopule Karlskirche

V tomhle zvenku nijak odlišném kostele se nachází největší šílenost, jakou jsme kdy viděli. Nachází se tam ohromné lešení, uvnitř kterého je výtah, který nás vyvezl nahoru do kupole. Ale to nebylo všechno, nahoře v kupoli bylo další lešení, po kterém jsme vyšplhali do takové té malinké kupole, která je úplně nahoře. No, popravdě to byl neuvěřitelný zážitek, na který jen tak nezapomeneme :-).
Cesta domů byla opět pohodlná a uběhla neuvěřitelně rychle.
Celý víkend byl krásný, příjemný a na jednu stranu náročný, na druhou odpočinkový. Prostě a jednoduše, bylo tam fajn :-)


TIPS:
Ubytování - Mailberger Hof Hotel Wien. www.mailbergerhof.at
Kapuzinerkirche und Kaisergruft (Kapucínský kostel a císařsá hrobka) - 5 EUR/os, denně. Cca 30-45 min na prohlídku. www.kaisergruft.at
Stephansdom (katedrála sv.Štěpána) - zdarma polovina katedrály, 4,5 EUR/os severní vež. Cca 20 min na prohlídku věže, cca 20-30 min na veřejnou prohlídku katedrály. www.stephansdom.at
Hofburg - 10,5 EUR/os (s audioprůvodcem v češtině). Cca 2,5 hod na prohlídku všech 3 částí (Silver Collection, Sisi Museum, Imperial Apartments). www.hofburg-wien.at
Minoritenkirche - zdarma. Cca 20 min na prohlídku. www.minoritenkirche-wien.info
Peterskirche - zdarma. Cca 15 min na prohlídku. www.peterskirche.at
Naschmarkt - zdarma prohlídka. Levné nákupy :-) www.wienernaschmarkt.eu
Burgtheater - www.burgtheater.at

Parlament - možné prohlídky. www.parlament.gv.at
Schönbrunn - 16,5 EUR/os/Classic Pass - oficiálně je napsáno, že na prohlídku je potřeba cca 3-4 hodiny, ale pokud se nechcete honit, tak doporučuji vyhradit si alespoň 5h. www.schoenbrunn.at
Karlskirche - 6 EUR/os. Cca 45-60 min na prohlídku. www.karlskirche.at
Praha - Vídeň - 850 Kč/os/zpáteční jízdenka, Student Agency (http://www.studentagency.cz/)