Pivní lázně

To se tak stane, že vám (=Tomovi) kamarádi dají k narozeninám voucher...a vy se pak zničehonic ocitnete v pátek večer na malém městě a jste plni očekávání, co to ty pivní lázně vlastně jsou a zda se vám tam bude líbit.
Takže, kamarádi, děkujeme, rozhodně to byl super zážitek!:)

Hotel Panský dům v centru Kostelce nad Orlicí je úplně obyčejný hotel s restaurací na malém městě. Ani jídlem ani ubytováním se nepostará o celoživotní zážitek. Ovšem to, co se skrývá pod hotelem, už za to stojí :) Hned vedle recepce jsou obyčejné dveře, snad ještě z dob komunismu, na kterých papírová cedulka hlásá "Pivní lázně". A hned, jak vejdete a zavřete za sebou ty hnusné dveře, ocitnete se v jiném světě. Po schodech se sejde do kamenného sklepa osvětleného jen svíčkami, kde to prostě a jednoduše voní pivem a senem. Přivítá vás lázeňská paňmáma, vysvětlí vám co a jak, a vy pak, zatímco paňmáma točí piva, nahatí skočíte do dřevěných kádí napuštěných horkou vodou s pivními kvasinkami a pohodlně se usadíte. Vždyť vaše pivní půlhodinová relaxace tímto začíná.

Pivní lázně

No, jelikož pivo prakticky nepiju, tak opilá jsem byla už po 5 minutách - jednak za to mohly ty pivní výpary, jednak jsem přijímala pivo i kůží celého těla a jednak jsem asi po pěti možná šesti letech pila svoje první pivo.
Paňmáma k nám skoro co 5minut chodila, zda jsme v pořádku a hlavně, zda nám má dotočit pivo ;) Prostě ráj pro chlapy a pivaře ;) Po půlhodině jsme z kádí vylezli, zabalili se do měkkých županů a uložili se na seno, kde se má po lázni dalších 30 minut odpočívat (a samozřejmě doplňovat tekutiny - ty pivní ;-)).
Když jsme odcházeli, bylo devět večer a my se zvládli pouze odpotácet nahoru do druhého patra (njn, bylo to hrozně daleko...) a padnout do postele.
Opravdu super zážitek ;)

Tak jo, hlavní "důvod", proč jsme sem jeli, jsme si vybrali ihned po příjezdu, takže sobota znamenala výlet do okolí. Kousek od Kostelce, cca 10 km, je Rychnov nad Kněžnou, kam jsme si po dlouhém vyspávání a pozdní snídani, zajeli na prohlídku místního zámku. Popravdě ani nevím, zda jsme spolu někdy byli na klasické turistické prohlídce zámku... Potom jsme se tak trošku prošli po Rychnově (mým cílem bylo najít místní pivovar - doufala jsem, že u něj bude nějaká hospůdka, kde bychom si mohli dát oběd a Tom mohl ochutnat další pivní specialitu. Bohužel, pivovar jsme sice našli, ale hospůdku ne).

Kolowratský zámek Rychnov nad Kněžnou

Rychnovský pivovar

Místo toho jsme sedli do auta a vydali se do odlehlého koutu Rychnova - do hotelu Studánka. Jelikož jsme tam byli v červnu se SAPem, tak jsem věděla kam jet a že tam dobře vaří. Tenhle hotel má skoro pořád plno a stále se tam něco děje. A my přijeli na oběd v den místní módní přehlídky. Takže jsme se u výtečného oběda bavili pozorováním mladičkých skoro modelek, jak skoro jí (objednají si salát, a pak se ho ani nedotknou..), skoro se chovají jako dospělé, ale hlavně - jsou úplně mimo.

Po obědě přišel ještě čas na malou procházku lesem u hotelu (ano, musela jsem se Tomovi pochlubit, kde jsem uspořádala svůj první celofiremní teambuilding ;)) a kolem Ivanského jezera. To abychom lépe strávili oběd a nejeli domů úplně přecpaní ;).

Procházka lesem kolem Ivanského jezera u hotelu Studánka

Do Kostelce jsme se vrátili docela brzo, sotva po čtvrté hodině. Byl naprosto krásný podzimní den, a tak jsme vyrazili ještě na průzkum Kostelce a hlavně do zámeckého parku. Procházka měla sotva 3km, park, podzimní slunce odrážející se v listech hrajících všemi barvami, skoro úplná samota a klid a milovaný člověk po boku. Romantika jak blázen ;)

Nový zámek Kostelec nad Orlicí

V neděli nás krásné počasí opustilo, a tak jsme místo dalšího odpočinkového výletu zamířili zpátky do Prahy. 

Byl to krásný klidný víkend, který jsme si užili a po dlouhém pracovním vypětí posledních týdnů i zasloužili. Všem moc díky! :)

TIPS:

Ubytování - Hotel Panský dům, Tyršova 15, Kostelec nad Orlicí. Obyčejný hotel s vlastním parkovištěm (vjezd zezadu) asi 10 kroků od hlavního náměstí. Pokoje jsou standardní, čisté a příjemně velké. Jídlo v restauraci neohromí, ale člověk se nají :) Naproti tomu pivní lázně jsou opravdu luxusní a je vidět, že si na nich dali záležet. www.hotel-panskydum.cz 

Kolowratský zámek Rychnov nad Kněžnou - Kolowratská 1, Rychnov nad Kněžnou. Otevírací doba říjen 10-16, vstupné 90 Kč/os. za I. nebo II. okruh, 150 Kč za oba. Byli jsme jen na prvním a skoro hodinový výklad z historie nám bohatě stačil :) www

Hotel Studánka - Letovisko Studánka 505, Rychnov nad Kněžnou. Krásně zrekonstruovaný lázeňský hotel v úžasném prostředí. Rozhodně stojí za návštěvu i místní restaurace, kde mají i speciální menu podle Magdaleny Dobromily Retigové. www

Zámek Kostelec nad Orlicí - Komenského 266, Kostelec nad Orlicí. Krásný rozlehlý a volně přístupný park. V zámku jsme nebyli... www

Náš vlastní Buddy Weekend

Za naší éry v Buddy Systemu jsme při organizování Buddy Weekendu natrefili na jednu super chatu a s jejím majitelem si padli do noty. Slovo dalo slovo a ačkoli do té doby jsme jezdili na Buddy Weekend pokaždé jinam, tak sem jsme se milerádi několikrát vrátili.

Ta chata je Chata Orlík v Peci pod Sněžkou a její majitel je Libor.

A protože je Libor podnikavý muž, tak vymyslel akci, jak svou chatu trochu zpropagovat a nabídnout i něco nového/jiného svým hostům - degustační večeře. A na jednu nás pozval. Popravdě, copak to jde takové pozvání odmítnout? :) No nejde! Takže se sebrala parta 10 lidí a vyrazili jsme na víkend k Liborovi.

V pátek jsme postupně najeli 3 auty - Myšpulín ten šílený krpál zvládl na jedničku s hvězdičkou. (Nebo jak říká Bob, spustil raketový pohon a skoro vzlétnul ;)) Kačka už tak šťastná nebyla - jednak to motor s plně naloženým autem nezvládl, takže si všichni museli vystoupit, jednak potkala pařez - a to blízké setkání zanechalo na výfuku jisté následky. A poslední přijel Kořkovůz - tady jsme se pomalu vsázeli, zda to vyjede nebo bude parkovat dole pod kopcem...a světe div se, vyjel to ;)

Kupodivu už to není jako dřív a páteční večery býváme unavení po pracovním týdnu, takže se žádná party hard nekonala. Navíc na sobotu jsme měli v plánu náročný trek.

I když se to ne úplně všem zamlouvalo, v osm ráno jsme se sešli na snídani, abychom v 9 v poklidu vyrazili. Naším cílem byla Sněžka, ale nebrali jsme to typickou trasou - tedy Obřím dolem nahoru a přes Luční Boudu zpátky, ale obráceně. Začali jsme Zeleným dolem, kde nás Kořka s Bobem, kteří šli ještě pro zásoby vody a hned v Peci špatně odbočili, dohonili (a že to byl opravdu výkon! Chudák Bob za Kořkou sprintoval, že z něj pot tekl proudem. A to se chlapci nemuseli vracet a utíkat za námi - kdyby byli bývali pokračovali, sešli bychom se na Rychtrových boudách... :)). 

Přes Rychtrovy boudy jsme se tedy dostali na Výrovku, která učarovala Berťákovi - po krátké občerstvovací pauze jsme se vydali zase na cestu směr Sněžka, ale u Výrovky byla pro Berťáka krásná hárající fena, takže využil příležitosti, když jsme se fotili u vyhlídky na Špindl a Medvědín, a zdrhl zpátky k hárající feně a samozřejmě dělal hluchého, takže jsme si pro něj museli dojít. Slušně řečeno vytočil Veru do závratných výšin...

Dál pokračovala naše cesta na Luční Boudu, kde jsme plánovali dát pauzu na oběd. Očividně stejný plán měla polovina návštěvníků Krkonoš - takhle narvané a zároveň drahé místo jsme už dlouho nepotkali. Takže jsme se pokusili zabrat jeden stůl, což byl mimořádný výkon (i když jsme neměli židle pro všechny). Dali jsme si polévku (gulášovka došla!!!) a raději vyrazili zase na cestu přes rašeliniště na dálnici na Sněžku.

Na Sněžce jsme se chvilku ohřáli a zamířili Obřím dolem dolů - Kořka nám totiž celou cestu sliboval naprosto vynikající borůvkové lívance, na které jsme se hrozně těšili. A měl štěstí, že měli otevřeno a měli i lívance! A byly naprosto úžasné a zasloužené... ;) rozhodně stály za to celodenní čekání.

Už nám zbýval jen návrat na chatu a to, proč jsme k Liborovi přijeli. Degustační večeře. Asi už mám díky své práci zmlsaný jazýček, takže nebudu porovnávat a jediné, co k večeři řeknu, je, že byla dobrá :)   A nápad na takovouto večeři po celodenní túře je opravdu vynikající. 

Po dvacetikilometrovém výkonu jsme si zasloužili i náš čas ve wellness...jen jsme z té vířivky trochu vody vycákali, ale to snad Liborovi nevadilo :)

Pro mě, díky antibiotikům, party skončila o půlnoci, někteří se ale potřebovali vybít a skončili nad ránem. Takže taková naše klasika :)
V neděli jsme si dali pohodové ráno a postupně se jednotlivé posádky aut rozutekly. Naše posádka si cestou domů udělala ještě malý výlet s procházkou Hruboskalskem. A i když to bylo asi jenom 8 kilometrů, byla to super procházka se spoustou zastávek, vyhlídek a stanovišť naučné stezky. Prostě pohodička a příjemné zakončení víkendu :)

TIPS:

Ubytování - Horská chata Orlík, Pec pod Sněžkou 5. 550 Kč/os/noc se snídaní. Příjemná horská chata uprostřed svahu (pěšky se tam táhnout s batohy není nejlepší nápad a v noci není cesta osvětlená). Jídlo ok (od doby, kdy jsme tam začali jezdit s Buddy Systemem se to hodně zlepšilo), zvířata vítána a hlavně, super majitel, se kterým se dá vždy na všem domluvit. www

Trasa na Sněžku - 21 km, 5,5h chůze, docela náročná trasa www

Procházka Hruboskalskem - 7 km, 2,5h, nenáročná procházka pískovcovou krajinou www