Za naší éry v Buddy Systemu jsme při organizování Buddy Weekendu natrefili na jednu super chatu a s jejím majitelem si padli do noty. Slovo dalo slovo a ačkoli do té doby jsme jezdili na Buddy Weekend pokaždé jinam, tak sem jsme se milerádi několikrát vrátili.
Ta chata je Chata Orlík v Peci pod Sněžkou a její majitel je Libor.
A protože je Libor podnikavý muž, tak vymyslel akci, jak svou chatu trochu zpropagovat a nabídnout i něco nového/jiného svým hostům - degustační večeře. A na jednu nás pozval. Popravdě, copak to jde takové pozvání odmítnout? :) No nejde! Takže se sebrala parta 10 lidí a vyrazili jsme na víkend k Liborovi.
V pátek jsme postupně najeli 3 auty - Myšpulín ten šílený krpál zvládl na jedničku s hvězdičkou. (Nebo jak říká Bob, spustil raketový pohon a skoro vzlétnul ;)) Kačka už tak šťastná nebyla - jednak to motor s plně naloženým autem nezvládl, takže si všichni museli vystoupit, jednak potkala pařez - a to blízké setkání zanechalo na výfuku jisté následky. A poslední přijel Kořkovůz - tady jsme se pomalu vsázeli, zda to vyjede nebo bude parkovat dole pod kopcem...a světe div se, vyjel to ;)
Kupodivu už to není jako dřív a páteční večery býváme unavení po pracovním týdnu, takže se žádná party hard nekonala. Navíc na sobotu jsme měli v plánu náročný trek.
I když se to ne úplně všem zamlouvalo, v osm ráno jsme se sešli na snídani, abychom v 9 v poklidu vyrazili. Naším cílem byla Sněžka, ale nebrali jsme to typickou trasou - tedy Obřím dolem nahoru a přes Luční Boudu zpátky, ale obráceně. Začali jsme Zeleným dolem, kde nás Kořka s Bobem, kteří šli ještě pro zásoby vody a hned v Peci špatně odbočili, dohonili (a že to byl opravdu výkon! Chudák Bob za Kořkou sprintoval, že z něj pot tekl proudem. A to se chlapci nemuseli vracet a utíkat za námi - kdyby byli bývali pokračovali, sešli bychom se na Rychtrových boudách... :)). 
Přes Rychtrovy boudy jsme se tedy dostali na Výrovku, která učarovala Berťákovi - po krátké občerstvovací pauze jsme se vydali zase na cestu směr Sněžka, ale u Výrovky byla pro Berťáka krásná hárající fena, takže využil příležitosti, když jsme se fotili u vyhlídky na Špindl a Medvědín, a zdrhl zpátky k hárající feně a samozřejmě dělal hluchého, takže jsme si pro něj museli dojít. Slušně řečeno vytočil Veru do závratných výšin...
Dál pokračovala naše cesta na Luční Boudu, kde jsme plánovali dát pauzu na oběd. Očividně stejný plán měla polovina návštěvníků Krkonoš - takhle narvané a zároveň drahé místo jsme už dlouho nepotkali. Takže jsme se pokusili zabrat jeden stůl, což byl mimořádný výkon (i když jsme neměli židle pro všechny). Dali jsme si polévku (gulášovka došla!!!) a raději vyrazili zase na cestu přes rašeliniště na dálnici na Sněžku.
Na Sněžce jsme se chvilku ohřáli a zamířili Obřím dolem dolů - Kořka nám totiž celou cestu sliboval naprosto vynikající borůvkové lívance, na které jsme se hrozně těšili. A měl štěstí, že měli otevřeno a měli i lívance! A byly naprosto úžasné a zasloužené... ;) rozhodně stály za to celodenní čekání.
Už nám zbýval jen návrat na chatu a to, proč jsme k Liborovi přijeli. Degustační večeře. Asi už mám díky své práci zmlsaný jazýček, takže nebudu porovnávat a jediné, co k večeři řeknu, je, že byla dobrá :) A nápad na takovouto večeři po celodenní túře je opravdu vynikající.
Po dvacetikilometrovém výkonu jsme si zasloužili i náš čas ve wellness...jen jsme z té vířivky trochu vody vycákali, ale to snad Liborovi nevadilo :)
Pro mě, díky antibiotikům, party skončila o půlnoci, někteří se ale potřebovali vybít a skončili nad ránem. Takže taková naše klasika :)
V neděli jsme si dali pohodové ráno a postupně se jednotlivé posádky aut rozutekly. Naše posádka si cestou domů udělala ještě malý výlet s procházkou Hruboskalskem. A i když to bylo asi jenom 8 kilometrů, byla to super procházka se spoustou zastávek, vyhlídek a stanovišť naučné stezky. Prostě pohodička a příjemné zakončení víkendu :)
TIPS:
Ubytování - Horská chata Orlík, Pec pod Sněžkou 5. 550 Kč/os/noc se snídaní. Příjemná horská chata uprostřed svahu (pěšky se tam táhnout s batohy není nejlepší nápad a v noci není cesta osvětlená). Jídlo ok (od doby, kdy jsme tam začali jezdit s Buddy Systemem se to hodně zlepšilo), zvířata vítána a hlavně, super majitel, se kterým se dá vždy na všem domluvit. www
Trasa na Sněžku - 21 km, 5,5h chůze, docela náročná trasa www
Procházka Hruboskalskem - 7 km, 2,5h, nenáročná procházka pískovcovou krajinou www
Žádné komentáře:
Okomentovat