neděle 16. února 2014

Lyžování na Top of Tyrol

Nejlepší parta na horách!!!
Znáte to, naplánujete si výlet od A do Z a ono potom nikdy nic z toho plánu nevyjde. No, tak nám tentokrát vyšlo úplně všechno. :)
Dohodli jsme se, že v 8:15 budeme u Kořky s Jájou, abychom naložili jejich lyže a snowboard, a opravdu jsme tam byli. Navíc, kupodivu, byla Praha naprosto volná a průjezdná, takže jsme z ní byli během krátké chvilky venku.
Největší radost měl Tom - konečně jsem si pořádně sedla za volant a řídila víc než jen z některé návštěvy domů. Jelikož Kořka jako obvykle zdržoval (ok, návštěva lékarny je dostatečná omluva), tak jsme si s druhým vozem dali rande na poslední benzínce v ČR... no, vlastně v Mekáči ;) a dál už jsme jeli společně. Cesta pěkně utíkala, kilometry ubíhaly a ani kolem Mnichova nás nepotkala žádná zácpa. Prostě všechno vycházelo...


Už zdáli nás vítaly rakouské Alpy - krásné zasněžené štíty vysokých hor, o kterých si v Čechách můžeme jen nechat zdát... Do městečka Neustift im Stubaital, kde jsme si vyzvedávali objednané skipasy, jsme dojeli kolem půl třetí a do naprosto luxusního apartmánu v Milders chvilku před třetí.
Byli jsme trošku v očekávání, co jsme si za tu nízkou cenu vlastně objednali. Ale na obavy vůbec nebyl prostor - velký, prostorný apartmán se nám opravdu povedl -> dvě ložnice, dvě koupelny a kuchyně s obýváčkem. A k tomu obrovská terasa. Tenhle apartmán je místo, kam se určitě vyplatí se jednou vrátit  ;)
Na lyžování už nebyl čas, tak jsme vyrazili na procházku po okolí, abychom taky věděli, jak to tu vypadá. Ani jsme se nenadáli a byla z toho skoro pětikilometrová procházka, která nám po celém dni stráveném v autě pořádně prospěla!


  


Večer pak přišla moje chvíle aneb opět "šéfkuchař v akci". Po silvestrovském zážitku, jsem i teď měla na starosti jídlo a nechci si příliš fandit, ale moje frankfurtská polévka je už téměř legendární ;)  
Ráno nám opět všechno naše plánování vyšlo a po osmé ráno už jsme seděli v autě a jeli těch posledních 15km k lyžařskému areálu. Milders se nachází v cca 1 000 m.n.m., zatímco dolní stanice lanovky má už 1 750 m.n.m. A kupodivu na dolní stanici lanovky už bylo sněhu až až... :)




Ale hlavně v pátek dopoledne bylo naprosto úžasné počasí - svítilo sluníčko, byla jasně modrá obloha a ani pocitově nebyla taková zima, jaká ve skutečnosti byla. A to lyžování!!! Žádné fronty na lanovkách (opravdu, za celý den jsme ani jednou nečekali více než 10s!!!), krásné sjezdovky - široké, prázdné a s prašanem!!! (njn, to večerní sněžení trošinku zasypalo sjezdovky a připravilo nám super uvítání :))





Prvních několik hodin jsme strávili jen tím, že jsme zkoušeli jednu lanovku a sjezdovku za druhou a hlavně hodně fotili:) Kolem jedné jsme si dali pauzu - na výbornou gulášovku a párečky a pořádné slunění. ;) Bohužel před druhou odpolední se začalo trošinku kazit počasí - zatáhlo se a začalo foukat, ale lyžovat se pořád dalo bez nejmenších problémů. Sjeli jsme několikrát naše oblíbené sjezdovky a na závěr dne se vydali po tzv. ski route až dolů na parkoviště. Sice je to dlouhý sjezd, ale jelikož jsme nebyli jediní, ba naopak, tak nás cesta dolů dost vyčerpala - neustálé vyhýbání se na úzké cestě, čekání na uvolnění svahu atd...no, dole jsme byli docela dost grogy...


Počasí se sice trošinku zkazilo, ale zvířený sníh vytvářel neuvěřitelnou podívanou

Říkám to už dlouho...vaření je sice náročné, ale pro mě je to odpočinek, takže i tentokrát se večeře vyvedla - krkovička se špenátem nám bodla a pivíčko nebo rum nás příjemně unavili. Ale ten den stál za to ;) 
Sobotní den byl nakonec ještě lepší než páteční - slunce, modro s neuvěřitelnými výhledy do dalekého okolí a naprosto perfektně připravené sjezdovky. To se to panečku lyžovalo...
Abychom si lyžování aspoň trochu zpestřili, tak jsme si ho začali měřit - jelikož jezdím nejpomaleji, tak jsem měla Runtastic zapnutý neustále (aby se na mě nemuselo čekat až jej vypnu a zapnu) a měřil mi i jízdu lanovkou, takže výsledná vzdálenost 93km není přesná a odhadem jsme se projeli po nějakých cca 55 (možná více možná méně) kilometrech sjezdovek.
Oběd jsme si zopakovali v Dresdner Hütte a i když jsme měli stejně jako v pátek, tak jsme se přejedli a další lyžování bylo trochu uspávající. Nicméně odpoledne se nám lyžovalo výborně, takže původní plán - skončit kolem třetí vzal rychle za své a lyžovali jsme, dokud to šlo. A dolů jsme se nechali svézt lanovkou - znovu se nám na ski route nechtělo...


No uznejte, stálo to za to!!!


Nejlepší autíčko na světě na výletě!!!
Neděle byla ve znamení odjezdu - vstávali jsme o fous dřív, abychom se sbalili a mohli ještě na chvíli vyrazit na lyže. Bohužel krásné počasí vzalo za své - když jsme nakládali lyže do auta, tak pršelo :( Nahoře byla mlha a prakticky nebylo vidět. Takže jsme hledali sjezdovky, kde by se nám lyžovalo dobře a byli bychom spokojení. Nakonec jsme se rozdělili a lyžovali si každý podle sebe a sešli jsme se zase ve 12h, abychom společně vyrazili domů. Nejdříve jsme se vrátili do penzionu, převlékli se v lyžárně a naložili auta. No, a kolem půl druhé už jsme vyráželi domů. 


Tentokrát jsme tu cestu zvládli v podstatě jen s jednou zastávkou a za šest hodin jsme už byli v teple domova. Náš Myšpulín cestou překročil svých prvních najetých 2 000 km, tak jsme začali pomalu a jistě testovat, kolik toho zvládne. A uznávám, že těch 180 km/h zvládl bez problémů a na jedničku :) Už se těším, na jarní dovolenou, kde si takovou rychlou jízdu budeme užívat víc :)


TIPS:
Penzion Alpenjuwel
Ubytování - Alpenjuwel, Mühlenweg 35, Milders, Neustift im Stubaital, Rakousko - 200 EUR/3 noci/os + 3 denní skipass. Čisté prostorné pokoje, plně vybavená kuchyň (byly tam i tablety do myčky!), čisté a prostorné koupelny, obří terasa a menší balkón, parkoviště před nebo za penzionem. Pěšky kousek do obchodu (Spar, v neděli otevřeno 16-18h, jinak myslím 8-18h) nebo na skibus. Objednávali jsme přes oficiální stránky lyžařského střediska. www
Stubai Gletscher - 119 EUR/3 denní skipass. 62 km sjezdovek - většina široká tak, že se dají v pohodě projet i když je tam hodně lidí. Lanovky často 6-8 sedačkové, takže zvládají i větší nápor lyžařů. Lyžuje se v nadmořské výšce 2 300-3 200 m.n.m., takže i když v nížinách je jako letos problém se sněhem, tak nahoře je ho pořád dost (my měli přes 3m sněhu!!!) Často je možné jezdit i mimo sjezdovky - je tam hodně freeridových míst. Objednali jsme si speciální nabídku prodlouženého víkendu nazvanou Stubaier Glacier Magic (Stubaiské ledové okouzlení). www
Dresdner Hütte - penzion a restaurace v cca 2 300 m.n.m., gulášová polévka s chlebem 4,7 EUR, 2 velké párky 3,9 EUR. www

1 komentář: