neděle 2. října 2011

ISTANBUL - DEN TŘETÍ (pondělí)

Pondělí - aneb jsme v polovině naší mini dovolené :-)

8:00 Sice jsme vstali už v 8 ráno, ale po ránu nám to moc nejde :-) Takže nám trvalo téměř hodinu a půl než jsme se konečně vypravili na další průzkumný den.
9:30 Konečně :-) opouštíme hotel a míříme za první památkou...
9:40 Kousíček od vstupu do Hagia Sofia je malá budova, která ukrývá vchod do podzemní cisterny. Yerebatan Sarnici pochází z 6.století a sloužila jako nádrž na pitnou vodu. Dnes je přístupná veřejnosti a natáčela se tady jedna scéna z Jamese Bonda. Tajuplné prostředí, desítky sloupů a rybičky, to je to, co na vás uvnitř cisterny čeká.
INFO: Vstupné je 10 TL (2011), slevy pro studenty nejsou...na prohlídku stačí min. 30 minut.
10:30 Po Yerebatan Sarnici jsme měli namířeno do paláce Topkapi. Obrovský sultánský palác má celkem 4 nádvoří - postupně se zmenšují, a každé nádvoří mělo přesně stanovená pravidla, kdo do nich mohl vstoupit.
Některé místnosti jsou naprosto úchvatně vyzdobené, propracované do každého detailu. Jsou vybaveny minimem nábytku a to většinou sedacího/lehacího :-). Při vstupu do některých místností si člověk vystojí dlouhatánské fronty. Vlevo na konci třetího nádvoří jsme si jednu takovou frontu vystáli - netušili jsme, kam vstupujeme a co si budeme prohlížet. Takže jsme to vzali letem světem, na všechny předměty jsme se koukli a postupně předbíhali frontu. Až když jsme vyšli ven, otevřeli našeho chytrého průvodce a začetli se, zjistili jsme, že se jedná o sbírku nejvzácnějších relikvií islámského světa (např. otisk Mohamedovy nohy), kterou Turci nakradli během svých válečných výbojů...
sultánský symbol
INFO: Vstupné je 20 TL (2011) do veřejných místností paláce. Soukromé komnaty sultána a jeho rodiny jsou ukryty v části Harem, kam se platí zvláštní vstupné 15 TL (2011). Ani palác Topkapi nemá slevy pro studenty. Na prohlídku (pouze) paláce stačí cca 2 hod.
12:45 Oběd :-).
13:30 Dorazili jsme k přístavu Eminönü - chtěli jsme jet na projížďku po Bosporu, ale bohužel nám řekli, že lístky na loď budou v prodeji až 15min před odjezdem, tak jsme se rozhodli vyrazit na obhlídku mešity a Egyptského bazaru. V mešitě Yeni Valide Camii byla zrovna modlitba, takže jsme ji okoukli jen zvenčí a zamířili rovnou do Egyptského bazaru. Ten je prý jeden z nejtypičtějších v Istanbulu a nabízí velké množství stánků s kořením, čaji a rostlinami.
 
Mě se tady podařilo koupit pohledy, ale pro známky jsme museli na poštu - povím vám, že za prvé najít poštu (jděte rovně a tam to je) a pak odeslat pohledy ("Do které fronty si mám stoupnou?" "???" "(ukážu místo pro známku na pohledu)" "(pán ukáže frontu)" :-)) byl zážitek. Moc času jsme ale neměli, protože jsme ještě stále chtěli stihnout loď.
INFO: Známka stála cca 1,3 TL. Pokud nechcete prohloupit, tak obvykle se dá koupit 4-5 pohledů za 1 TL, přesto se sem tam snaží z turistů vytahnout peníze a chtělí jeden pohled za 1 TL.
14:30 - 16:30 Vyrazili jsme na dvouhodinovou projížďku lodí po Bosporu. Vybrali jsme si tu kratší, která nás provezla kolem všech důležitých paláců, kolem obou Bosporských mostů i kolem několika pevností. V odpoledním sluníčku to byla opravdu moc pěkná projížďka :-)

 
 INFO: Vyjíždí se např. z Eminönü, poslední dok hned u Galatského mostu. Cena 10TL (2011) za krátkou vyjížďku (2h bez zastávek) nebo 25 TL za celobosporskou cestu (celodenní s několika zastávkami)
17:20 Z lodi jsme vyrazili do kopce k další slavné mešitě Süleymaniye Camii. Říká se o ní, že je to nejkrásnější istanbulská mešita a rozhodně stojí za návštěvu.
INFO: Zdarma. Nutno dodržovat pravidla oblékání, půjčují šátky.
18:00 Za zpěvu muenzinů (chlápků svolávajících z minaretů věřící k modlitbě) jsme se vydali směrem zpátky do hotelu. Cestou jsme ale šli kolem jedné překrásné cukrárny...a tam nás uchvátil jahový košíček, kterému jsme prostě nemohli odolat.
18:30 Před dalším výletem jsme si dali malého šlofíka na hotelu...je naprosto úžasné bydlet v centru. Člověk může kdykoli dospat a získat zpátky sílu na další poznávání města.
20:00 V osm večer jsme vyrazili na procházku. Tentokrát opačným směrem - tedy do míst, která nejsou turisticky zajímavá. Šli jsme tmavými uličkami až jsme došli do Kumkapi, což je čtvrť vyhlášená mořskými specialitami. Proto byla plná turistů, restaurací a odchytávačů (chlápci stojící před restaurací "Hello, my friend! Come to our restaurant....").
 22:15 Po dvou hodinách procházení se jsme únavou padli a usnuli :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat