Do středu ostrova

Výhled na El Teide z cesty na Roque Nublo

Druhý den s autem a znovu na cestě :)

I dnes jsme začali jízdu po dálnici směrem na Las Palmas, ale sjeli jsme už v Maspalomas, abychom se přes křivolaké uličky dostali na cestu na sever do údolí Fataga. Musím říct, že jsem ráda, že jsem měla data v mobilu, takže jsme mohli jet podle navigace, protože jinak bychom se v Maspalomas určitě ztratili a tu odbočku nikdy nenašli :(

Údolí Fataga (Barranco de Fataga)

Údolí Fataga je krásné údolí, které místní přezdívají kanárským Gran Canyonem nebo taky údolí palem. Při vjezdu do údolí je větší parkoviště s vyhlídkou. Dál už vede jen úzká křivolaká cesta, kde se člověk často setká s autobusem, takže je vhodné dodržovat místní zvyk a před vjezdem do nepřehledné zatáčky krátce zatroubit. Byli jsme v údolí ráno, jelikož jsme se co nejdříve chtěli dostat do hor, aby nás náhodou nezradilo počasí (což se následně ukázalo jako dobrý nápad!) - slunce tak ještě neozářilo celé údolí, přesto pro ty, co mají rádi hory, je to překrásná podívaná.

Vlevo: údolí nas vesnicí Ayacata, vpravo: počátek cesty na Roque Nublo

Přes vesnici San Bartolomé de Tirajana jsme se dostali až do vesničky Ayacata, kde jsme zahli na vedlejší silnici a vyrazili směrem k parkovišti pro návštěvníky skalního masivu Roque Nublo. Dorazili jsme tam ještě docela brzo (někdy kolem 10:30), a přesto jsme už málem nezaparkovali - ačkoli je nové parkoviště docela velké, bylo skoro úplně plno! Cesta na Roque Nublo je lehkou procházkou - zpočátku je dlážděný chodník, který postupně přechází v lesní stezku, která stoupá vzhůru z nějakých 1 600 m.n.m. až do 1 800 m.n.m.

Vlevo: mraky přelévající se přes Pico de las Nieves, vpravo: skalní útvar Monje (u cesty na Roque Nublo)

Sem tam člověk narazí na rozcestí, ale všechna jsou značená a lze jednoduše poznat, kam se vydat. Ale to je k zabezpečení cesty vše, žádné ochozy, zábradlí ani nic podobného nečekejte, takže doporučuji, zvláště v blízkosti masivu Roque Nublo, si hlídat, kam šlapete.

Roque Nublo

Z plošiny u Roque Nublo byl neuvěřitelně krásný výhled - na západě se nad mrakovou pokličkou tyčila majestátní sopka El Teide na ostrově Tenerife, pod námi posvátná hora Roque Bentayga a na severovýchodě nejvyšší hora ostrova Pico de las Nieves, přes níž se přelévaly mraky, jako když vám přeteče pěna... a tak jsme strávili poledne procházkou a byli rádi za překrásný výhled.

Vlevo: El Teide na ostrově Tenerife, vpravo: Roque Bentayga

Z Roque Nublo jsme si zajeli ještě k vyhlídce na Presa de los Hornos - jezírko (nebo možná spíš mini přehrada) bylo skoro vyschlé, ale byl odtud aspoň výhled na Roque Nublo.

Cruz de Tejeda

Naše další cesta vedla kolem Roque Bentayga, přes Tejedu na "národní vyhlídku" Cruz de Tejeda. Od tohoto místa jsme očekávali víc, než za kolik stálo. Hned vedle cesty je normální kamenný křesťanský kříž, naproti několik restaurací a od velkého parkoviště vede ulička kolem otravných pouličních prodejců. My měli to štěstí, že směrem, ze kterého jsme přijeli, bylo počasí krásné a naopak to, co bylo před námi, byly šedivé mraky, zima a taky několik dešťových kapek.
Obyčejně bývá odpoledne po obědě nejtepleji, ale náš dnešní den byl přesně opačný - ráno jsme odjížděli z příjemných 24°C (9:00) a tady v Cruz de Tejeda a dál to bylo už jen 14,5°C (13:00), abychom se večer vrátili do slunečných 26°C (19:30).

Naší další zastávkou bylo městečko Teror s krásnými koloniálními domky v centru města, s působivým auditoriem i radnicí, a s vřele doporučovanou restaurací, kde jsme se dosyta najedli :) Jop, tohle místo za zastávku rozhodně stálo. Ovšem cesta do tohohle městečka, a pak i z něj, je taky zážitek - je to samá zatáčka, úzká cesta bez středového pruhu a jedno auto za druhým. Tady otevřeně přiznávám, že jsem ráda, že jsem nemusela řídit :)

Teror

Původně mělo být hlavní město Las Palmas předposlední zastávkou, ale protože čas běžel a my nikam nespěchali, tak to nakonec byla zastávka poslední. Napřed jsme dojeli do Veguety, původní staré části města, a zamířili rovnou do katedrály. Ta má sice otevřeno jen dopoledne, ale odpoledne se dá dostat na její věž, která sice není příliš vysoká, přesto je z ní překrásný výhled na většinu města.

Vegueta

Catedral de Las Palmas de Gran Canaria

Historické centrum je plné zajímavých budov, kostelů a zákoutí, ale dnešní centrum města je víc na severu, ve čtvrti Santa Catalina. Tam už je člověk zase zpátky v klasickém dnešním Španělsku.

Santa Catalina

Z Las Palmas už jsme zamířili zpátky do hotelu (přeci jen bylo to ještě hodinu jízdy...), a tak jsme si schovali jednu z místních největších atrakcí ostrova - údolí a jeskyně Guayadeque - na příště...ještě alespoň jednu návštěvu si tento ostrov totiž opravdu zaslouží!

TIPS:
Barranco de Fataga - průjezd po úzké, ale kvalitní silnici skrz údolí Fataga. Je tam hodně silný provoz, jezdí tam i hodně autobusů s turisty (na rozdíl od trasy po západním pobřeží).  
Roque Nublo - trasa na Roque Nublo je od bezplatného parkoviště jednoduchou vycházkou, kterou lze zvládnout i v sandálech. Trasa tam a zpátky má do 3,5 km. Za hezkého počasí je vidět Tenerife, Pico de las Nieves i Roque Bentayga.
Cruz de Tejeda - tz.střed ostrova. Kříž je malý křížek na náměstí (u hlavní silnice). Za zastávku stojí hlavně kvůli výhledům, jinak tam kromě jednoho hotelu a pár restaurací nic není. Parkování ihned za značkou Parador Cruz de Tejeda (při cestě od Tejedy) nebo za křížem silnicí vlevo na velké neplacené parkoviště. 
Teror - malebná vesnice uprostřed hor. Centrum města stojí za krátkou procházku. Parkování mimo centrum na značených místech. 
Las Palmas de Gran Canaria - najít zdarma parkování ve městě není jednoduché, lepší jsou oficiální parkoviště. Hned u Veguety je jedno a u Santa Cataliny jsme parkovali v nákupním centru El Muelle. 
Katedrála - La Santa Iglesia Catedral-Basílica de Canarias nebo Catedral de Las Palmas de Gran Canaria se nachází uprostřed staré čtvrti Vegueta. Otevřeno má především dopoledne a pak během mší. Za 1,5 EUR/os. se dá výtahem vyjet na jednu z věží, odkud je výhled na přístav i celé město. Vež má otevřeno do 16:30.

Kolem dokola okolo ostrova

Už jsme pověstní tím, že si snad na každé naší dovolené půjčujeme auto, takže ani dovolená na Kanárech nebyla vyjímkou. Vždyť jak nejlépe prozkoumat ostrov, než ve vlastním autíčku?
Hned na začátek dám jedno doporučení - rozhodně se nespoléhejte jen na to, co radí cestovní kancelář nebo hotel, ale sami si projděte nabídky autopůjčoven - můžete tak ušetřit nemalé peníze za stejné auto a služby!

Las Palmas z Pico de Bandama

Náš první celodenní výlet byl ve znamení cesty dokola kolem celého ostrova. Střed ostrova a hory jsme si schovali až na druhý výlet. Z Puerto Rica až do hlavního města ostrova, Las Palmas, vede dálnice, takže těch 60 km se dá zvládnout velice rychle a pohodlně. Těsně před Las Palmas jsme sjeli z dálnice a poprvé zamířili do vnitrozemí. Naší první zastávkou byl kráter Caldera de Bandama. 200 metrů hluboký kráter je jen kousek od pobřeží uprostřed vinařské oblasti. A nejlepší výhled na něj i na hlavní město je z kopce, který se tyčí nad kráterem ve výšce cca 550m - Pico de Bandama.

Caldera de Bandama a na jejím útesu golfové hřiště

Od kráteru jsme zamířili do městečka Arucas, především proto, abychom se podívali na tu největší a nejpůsobivější katedrálu na ostrově. Kostel San Juan Batista je černá stavba uprostřed malebného městečka (zdálky bílého) a zvenčí je omračující. Uvnitř se jedná o jednoduchý a nepřeplácaný kostel a za návštěvu určitě stojí. Samotné městečko Arucas je směsí barevných koloniálních domků, které pospolu tvoří křivolaké uličky - nedá se v nich ztratit, ale jsou ideální k malé zastávce v některé z místních kaváren na polední kávičku a sladké nicnedělání...

Katedrála v Arucas

V původním plánu to nebylo, ale nakonec jsme tam přeci vyrazili - řeč je o místní destilérce Arehuecas. Prohlídka samotná je nic moc (zvláště po zkušenostech z Irska a Skotska), ale ochutnávka je zážitek - na baru jsou vyskládané všechny druhy rumu, které Arehuecas vyrábí a k tomu plastové panáky...a každý si má nalít tolik, kolik chce...no, takže když tam přijede banda turistů, tak je pomalu bitka o to, kdo si co nalije :) My jsme se dostali jen ke dvěma rumům, které nás zajímaly - ke dvanáctiletému, který nám moc nechutnal, a k medovému, do kterého jsme se okamžitě zamilovali a hned si lahvinku domů koupili. No jo, vždyť to říkám a přiznávám pořád - jsem rumová slečinka :)

Destilería Arehucas

Z Arucas jsme zamířili přes horskou vesnici Firgas do Gáldaru. Po několikaminutovém bloudění místními jednosměrkami se nám konečně podařilo zaparkovat a vydali jsme se hledat to, kvůli čemu Gáldar navštěvují všichni turisté - pomalovanou jeskyni "Cueva Pintada". Protože je to jeden z největších historických pokladů, je ukryt uprostřed muzea. A do muzea se chodí jen na organizované prohlídky (a v angličtině je jen jednou denně a ve španělštině taky...) a na nás vyšla prohlídka v němčině. Musím říct, že tohle muzeum bylo největším zklamáním, jaké jsem na ostrově zažila. Všechno bylo mnohem hezčí, zajímavější a poučnější než tohle muzeum.

Firgas

Gáldar

Museo de Cueva Pintada, Gáldar

Z Gáldaru jsme se vydali západní stranu ostrova na zpáteční cestu. Nejdříve jsme se zastavili ve vesnici Agaete, o které se říká, že je to jedna z nejkrásnějších vesnic/sídel na Gran Canarii. Vesnice je to pěkná, ale za další zastávku už by nám znovu nestála. Naopak, příště se budeme muset vydat do vedlejší vesničky Puerto de las Nieves - o té všichni říkají jak je krásná a jak se tam dá skvěle koupat v přírodních koupalištích...
Z Agaete jsme zamířili skrz národní park Tamadaba zpět domů...silnice vedoucí skrz park je trochu šílená - samá zatáčka, serpentina, uzká, skály a srázy...ale rozhodně stojí za to. Nabízí dechberoucí výhledy na útesy západní části ostrova. Rozhodně to není cesta pro nezkušené řidiče ani pro lidi se slabým žaludkem. Pokud si člověk chce na chvilku odpočinout, tak se musí rychle rozhodnout, odpočívadla nejsou dopředu značená a nejsou nijak velká. Cesta to není dlouhá, nicméně se nedá jet příliš rychle, takže trochu času zabere. Tyto serpentiny končí ve vesnici La Aldea de San Nicolás de Tolentino. Odtud do Mogánu, první vesnici na pobřeží je to skrz hory a zase samýma serpentinama...takže na druhou půlku cesty je opravdu potřeba silnější žaludek. Za ty výhledy to však stojí!

Naše cesta skončila asi po deseti hodinách, kdy jsme si projeli i turistická centra na západ od Puerto Rica a shodli jsme se, že jsme rádi, že jsme tam, kde jsme :-)
Výlet to byl standardně náročný, dlouhý, ale viděli jsme toho opravdu opravdu hodně...a jeli bychom to klidně znovu :)


TIPS:
PepeCar/Hertz - půjčovna aut v Puerto Ricu hned vedle nákupního centra. Lepší ceny, stejný servis i auta jako jinde.
Pica de Bandama - neplatí se žádné vstupné, parkovné. Parkování v nejvyšší zatáčce. Výborný výhled do okolí i do kráteru.
Arucas - katedrála je zdarma. Destilérka Destilería Arehucas má zdarma prohlídky s průvodcem, ale nejsou časově určeny (takový španělský styl "až přijde průvodce, tak prohlídka začne"). Na konci prohlídky je neřízená degustace místních produktů - je možné vyzkoušet všechny druhy a kolik toho člověk chce. Taky si lze dané rumy koupit v místním obchůdku - rozhodně doporučuji, protože cena je o několik eur levnější než jinde na ostrově (a většinu rumů nejde mimo Kanáry koupit!). Otevřeno říjen-červen: po-pá 9-14, červenec-září: po-pá 9-13, www.arehucas.es
Firgas - krásná miniaturní horská vesnička, která zaujme náměstím a místní kanalizací/akvaduktem
Gáldar - Museo de Cueva Pintada - 6 EUR/osoba , otevřeno září-červen: úterý-sobota 10-18 (poslední vstup v 16:30) neděle 11-18 (poslední vstup v 16:30), červen-září: úterý-sobota 10:30-19:30 (poslední vstup v 18:00), neděle 11-19 (poslední vstup v 17:30). www.cuevapintada.org
Agaete & Puerto de las Nieves - malá vesnička, asi bychom se tam už nezastavili...
Parque Natural Tamadaba - silnice vedoucí skrz park nabízí úchvatné výhledy a rozhodně doporučujeme si ji projet. Doporučujeme cestu ze severu na jih - lze tam sem tam zastavit a pokochat se výhledy. Na konci cesty je vyhlídka "Balcón"

Moře, slunce a v hlavní roli PÍSEK!

Dunas de Maspalomas

První výlet, který jsme na Gran Canarii podnikli, měl za cíl několik kilometrů vzdálené středisko Maspalomas, které vyrostlo kolem místních písečných dun.

Maják v Maspalomas

Dunas de Maspalomas zabírají přes 400 hektarů a my měli velké štěstí, že zrovna v pondělí dopoledne bylo zataženo - písek tedy neměl teplotu kolem 40-50°C, ale dalo se po něm velice příjemně chodit.
Dunas de Maspalomas zabírají celý jeden výběžek ostrova a je na nich umístěno několik oficiálních pláží. Asi tak polovina z nich je nudistických a nudistům velký příliv turistů, kteří se kolem nich procházejí po dunách, vůbec nevadí. Právě naopak - jsou pro ně rozptýlením a příjemným zpestřením jinak nudného dne na pláži.

Když se člověk pohybuje kolem pláže, tak jsou duny přeplněné lidmi - jsou všude kolem vás, vstupují vám do záběru, šlapou po krásných písečných obrazcích apod. Ale jakmile se vypravíte jen kousek do vnitrozemí, tak najednou zjistíte, že tam jste naprosto sami. A všude kolem vás je jen a jen písek. Úplně nám to připomnělo zážitek ze Sahary. Jedinou výhodou bylo, že tím, že bylo pod mrakem (ale pořád hodně teplo), tak písek nebyl vařící.
Ovšem ve chvíli, kdy jsme se rozhodli, že nebudeme duny obcházet, ale že to vezmeme skrz ně, tak vylezlo sluníčko, lehce se na ten jemný písek usmálo a bylo vymalováno. Písek pálil jako čert a už nebylo možné jít pobosky...a to s sebou přinášelo další zábavu - když jsem sbíhala dunu, abych ji nemusela obcházet, tak mi písek zasypal nohy tak, že mi tam zůstala bota a já ji musela hledat a vyhrabávat. Už jsem si skoro myslela, že mi tam zůstane :(

Zkoušeli jsme na dunách nejrůznější blbosti a rozhodně jsme si tenhle výlet užili - důkazem budiž to, že ještě po 2 sprchách jsme na sobě měli zrnka písku ;)

Návštěvu dun, ať už jako návštěvu pláže nebo jako procházku s vyblbnutím se, rozhodně doporučujeme!

TIPS:
Je zbytečné na duny jezdit vypůjčeným autem. Po ostrově funguje MHD a v Maspalomas je zrovna docela dost velké autobusové nádraží, kam jezdí skoro všechny autobusy a lístek stojí jen pár eur.

Dovolená se vším všudy

Trvalo to, ale konečně!!! Nejdříve nám trvalo najít vhodný termín a pak vhodný hotel :) Prostě to s námi není jednoduché. Takže ačkoliv jsme o téhle dovolené mluvili už od června, tak teprve v půlce září jsme si potvrdili termín a začali jsme hledat, kam bychom jeli.
Jedno bylo jasné - pojedeme za teplem, takže jsme prohledávali všechny možné destinace, až jsme nakonec prst zabodli do Kanárských ostrovů a tam už se jenom hledal ten "správný" hotel. Rozhodování to bylo složité a náročné, ale nakonec jsme si vybrali snad to nejlepší, co šlo. Takže výsledkem bylo, že jsme jeli na ostrov Gran Canaria do vyhlášeného letoviska Puerto Rico.

No, co k takové dovolené říct...nejsme typičtí válecí turisté, takže ještě před odletem tam jsme věděli, že budeme cestovat a pokusíme se z ostrova vidět co nejvíce. Na druhou stranu jsme si chtěli i odpočinout, takže i na to válení došlo.

Puerto Rico

Playa Amadores

Váleli jsme se první dva a poslední dva dny...a tři dny jsme cestovali. Samozřejmostí bylo poznat to naše letovisko - od hotelu to bylo na pláž Puerto Rico jen cca 250m a do centra tudíž nějakých 500m. Příjemná procházka prakticky po rovině nás zavedla do centra města - tedy mezi desítky obchůdků se suvenýry, restaurace, autopůjčovny a minigolfová hřiště. Jinak je Puerto Rico jeden hotel vedle druhého a stejně tak okolní vesnice. Větší pláž se nachází na druhou stranu, asi 750m po pobřežní promenádě v místě zvaném Amadores...tam jsme chodili, jelikož se nám líbila víc, ale jinak mezi nimi prakticky nebyl rozdíl. Za to střešní bazén jsme si vybrali jen jeden a chodili vždy k němu.
Podnikli jsme celkem 3 výlety (ty popíšu samostatně), které byly hodně náročné, ale viděli jsme díky nim prakticky všechny krásy ostrova...

Kromě výletů jsme si zpříjemňovali pobyt i jinak: např. partií minigolfu - kde vůbec netuším, jak je to možné, jsem Toma porazila! Nebo ochutnávkou místního vína...a hlavně!!! Setkáním s Josém! :) Na vysvětlenou, s Josém jsem se seznámila v Mexiku a neviděli jsme se 4 roky, takže to bylo naprosto úžasné setkání, povídání, poznávání míst. Škoda jen, že Nano je po celý rok 2013 mimo Gran Canarii, jinak by to bylo dokonalé setkání!
Musím říct, že Gran Canarii jsme si zamilovali. Je to překrásný ostrov, který nabízí vše - krásné, čisté pláže a turistická střediska, hory a pěší túry a neuvěřitelné výhledy na Tenerife. Prostě je to místo, kam stojí za to se vrátit...a my se vrátíme!

El Teide, Tenerife

TIPS:
Ubytování: Gloria Palace Amadores Thalasso & Hotel - sice "jen" čtyřhvězdičkový hotel, zato naprosto luxusní! Snídaně na terase s výhledem na jasně modrý oceán nebo večeře na té stejné terase s úžasnou podívanou na nejvyšší vrchol Španělska El Teide, tyčící se z červánků na ostrově Tenerife. Velké, prostorné pokoje s velkou terasou a okouzlujícím výhledem na oceán, střešní bazény, perfektní servis...prostě nebylo na co si stěžovat, naopak jen samá pochvala a absolutní spokojenost :) 
www.gloriapalaceth.com