středa 9. listopadu 2011

Den 1: Praha - San José

Konečně! Dočkali jsme se! Ráno jsme v pohodě dorazili v dostatečném předstihu a se všemi věcmi na letiště a náš výlet mohl začít. U přepážky British Airways (BA) jsme dostali letenky na všechny 3 lety (Praha-Londýn, Londýn-Miami a Miami-San José) a podrobné vysvětlení, jak se na londýnském Heathrow pohybovat a najít náš přestup.
Let do Londýna byl v naprosté pohodičce. Nad Evropou byla hustá oblačnost, která vypadala úplně jako sněhová pokrývka...jen do ní skočit! :-) Do Londýna jsme dorazili 30 minut před plánovaným příletem, a to jsme ještě kroužili a čekali na povolení k přistání. Naše 3,5 h, které jsme měli na přestup, se tak natáhly na dlouhé a únavné 4 hodiny...Heathrow jsme prolezli křížem krážem, než nastal čas nalodit se :-)
Zaoceánský let s British Airways měl mít jednu výhodu, na kterou jsem se těšila jako malá, takže to pak bylo obří zklamání. Zaoceánská letadla BA mají pro každé sedadlo vlastní malou interaktivní televizku, která se má starat o zábavu během letu. Náš let trval 9 hodin a 5 minut a každému v letadle obrazovka fungovala... Kromě nás dvou!!! Netušíte, jak moc jsem byla nasraná... Zkazilo mi to celý let...všichni koukali na filmy, poslouchali hudbu, jen my se snažili se těch 9 hodin zabavit nějak jinak.
(Pozn. Tom: Tak zlé to zase nebylo, ale rozhodně to nepotěšilo...)
Nakonec se nám to povedlo, let jsme přežili a měli před sebou další 3 hodiny na přestup v Miami. Během těch 3 hodin jsme museli na imigrační kontrolu - nevím, zda to ti úředníci mají v popisu práce, nebo zda jsem jenom měla štěstí, ale úředník se mnou flirtoval - no, aspoň že to úmyslně neprodlužoval... :-)
Na let v Miami jsme čekali usazeni do sedaček a pokoušející se spát. Proto jsme si nevšimli, že zaměstnanci American Airlines začali vyvolávat jména cestujících a znovu je checkovat, plus, že tam byl seznam tzv. "stand by" cestujících. Tedy těch, kteří se do letadla na tento let nevešli, protože AA prodali více letenek, než kolik je míst v letadle. My jsme měli štěstí - naše jména tam nebyla.
(Pozn. Tom: Další let byl druhý den v 10:00 ráno... Opravdu bych tam chtěl dalších 12 hodin čekat:-/)
Let do San José utekl ani nevím jak - oba dva jsme jej strávili prakticky v kómatu, protože jsme byli opravdu hodně, hodně unavení. Do San José jsme přiletěli ve 22:20 místního času, což znamenalo, že jsme byli už 24 hodin na cestě. Prošli jsme migrační kontrolou, vyměnili trochu peněz a taxíkem vyrazili do hotelu...stačilo nám akorát shodit batohy ze zad a padnout do postele. Byli jsme v Kostarice, ale prakticky vůbec jsme to nevnímali...Prostě příliš náročné cestování.

TIPS: 
Ubytování - Hotel Pacandé, Alajuela, www.hotelpacande.com, 30 USD/pokoj se společným soc.zařízením a snídaní. Hotel Pacandé je vklíněn mezi 2 další hotýlky. Jeho výhody: 
  • 2 bloky od centra města v klidné ulici, hlídané parkoviště cca 2 bloky daleko
  • neustále zamčený hotel, recepce 24h
  • velice milý a ochotný personál - rádi za nás dokonce zavolali do autopůjčovny a pomohli nám
  • wi-fi i PC s připojením na internet
  • vždy 2-3 pokoje sdílejí jednu koupelnu, pokoje s privátní koupelnou jsou za 45USD/pokoj
Měna - v Kostarice se platí colónama (col), které jsou nejlépe směnitelné za dolary. V době, kdy jsme tam byli my, byl jeden US dolar 498-515 colonů (jak který den a jak ve které bance). 
Směnárny - na letišti jsou směnárny, ale tam NESMĚŇUJTE!!! Při oficiálním kurzu 507 colonů za 1 USD, mění letištní směnárna 1 USD za 448 col!!! Ve městech směnárny nenajdete, takže peníze směňujte JEN A POUZE V BANKÁCH. Nejlepší kurz má Banco Nacional, ale tam jsou vždy šílené fronty, takže doporučujeme Scotiabank. Naopak nejhorší je to v Banco Popolare a Citibank - nejhorší kurzy a ještě musíte vyplnit tunu papírů. K tomu, abyste mohli směnit peníze v bance, potřebujete s sebou mít pas!

Žádné komentáře:

Okomentovat