Den 2: Putování v mracích

Náš Road Trip začal! Ráno jsme se vzbudili v hotelu a zjistili jsme, že majitel je naprosto super člověk...zavolal do autopůjčovny, kde jsme měli rezervované auto, aby pro nás přijeli do hotelu a se vším nám ochotně pomáhal a radil nám.
Avanti Car pro nás poslalo auto, dovezlo nás do své kanceláře. Mysleli jsme, že po zkušenosti s Mexikem už víme, co nás v autopůjčovně čeká...to jsme se ale mýlili. V Kostarice má pojišťovna monopol na pojišťování aut, takže tam existují 3 druhy pojištění - od nejlevnějšího s největší spoluúčastí po nejdražší bez spoluúčasti. No, jaksi to ale autopůjčovna zapomněla zmínit jak na internetu, tak v rezervační smlouvě...takže jsme se tam samozřejmě pořádně pohádali...slevili nám alespoň 200 USD, a tak jsme podepsali, dostali auto a konečně mohli vyrazit. Půjčili jsme si Suzuki Jimny - malé terénní autíčko pro 2 osoby s náhonem na všechny 4 kola....tušili jsme, že by se nám to mohlo hodit :-)
(Pozn. Tom: tak jednoduché to zase nebylo a určitě to vydá na vlastní příspěvek... Doufám, že ho sem vložíme co nejdříve)

Průjezd San José připomínal autíčka na pouti - všichni se všude tlačili a platilo právo silnějšího, šílenějšího a odvážnějšího...tam, kam se měla vedle sebe vejít 2-3 auta jich bylo 5-6

Vrátili jsme se do hotelu, vzali věci a vyjeli. První úkol byl projet San José, abychom se dostali na dálnici vedoucí do Cartága, ze které jsme pak sjeli a zamířili do výšin. Celý den bylo zataženo, přesto jsme chtěli zkusit, zda nebudeme mít štěstí a zda ty 50 km vzdálené sopky nebudou přeci jen vidět. Takže jsme si hned první den vyzkoušeli, jaké to je vyjet do 3300 m.n.m. po šílených cestách (které by u nás nebyly označeny ani jako okresky), které měly asfalt akorát v zatáčkách, jinak byly samá díra a bahno.

Typický kostarický most

Když jsme se přiblížili k sopce Irazú, tak nám došlo, že to nemá cenu ani zkoušet, že nahoře stejně nic neuvidíme. O vedlejší sopce Turrialba jsme věděli, že je veřejnosti přístupná a cesta vede až na okraj kráteru...takže jsme se v tomhle všelijakém počasí to rozhodli zkusit. Ovšem měli jsme zastaralé informace - ještě před 2 lety se za prohlídku tohoto vulkánu neplatilo žádné vstupné...teď už to bylo 8 USD, což v té mlze, která byla, byly zbytečně vyhozené peníze...

Na vrcholku Turrialby, před zbrusu novým stanovištěm správy národního parku a  obřím parkovištěm pro turisty

Takže jsme se rozhodli pokračovat v cestě - sjeli jsme dolů, do údolí a poprvé zastavili a kochali se krásou místní krajiny. První, co nás udeřilo do nosu, byla vůně kávy - prakticky všude kolem nás byla buď džungle nebo kávové plantáže. A všechno bylo zelené, krásně sytě zelené...prostě nádhera.

Přes městečka Turrialba a Siquirres jsme dojeli už za tmy do karibského přístavu Puerto Limón. Za celou cestu jsme objevili několik věcí:

1. nejvyšší maximální povolená rychlost je 80 km/h, ale tu potkáte jen výjimečně...spíš budou všude značky, že max můžete jet 60 km/h
2. po Kostarice jezdí neuvěřitelné množství velkých náklaďáků (které vypadají přesně jako Mack v animovaném filmu Auta :-))
3. vesnice ani města nejsou značená, takže to, že jste vjeli do města nebo vesnice, poznáte pouze podle toho, že jsou kolem vás domečky...ale už nepoznáte, kdeže to vlastně jste
4. značky, které by vám řekly, že máte odbočit doprava nebo doleva, asi v Kostarice neznají - prakticky jsme je nepotkali...takže jsme ve městech párkrát zabloudili...
5. mosty jsou naprosto všude dělané jen pro jedno auto...

V Puerto Limón jsme se ubytovali v Hotelu Miami, kousek od centra města, které jsme si trochu prošli - nebylo ale moc dobře osvětlené a do neosvětlených uliček se nám přeci jenom nechtělo - nezbývalo tedy, než se vrátit na hotel a dospat tu dlouhou cestu a časový posun...

Noční prohlídka kostela v Puerto Limón

První den je za námi...

TIPS: 
Ubytování - Hotel Miami, Puerto Limón, 28 USD/pokoj se studenou vodou, 44 USD/pokoj s teplou vodou. Parkování na zabezpečeném dvoře, vstup do hotelu přes neustále zamčené mříže. Většina pokojů nemá okno.
Parque Nacional Volcán Turrialba - 8 USD/os. Cesta ze San José je značená směrem na Parque Nacional Volcán Irazú nebo Monumento Nacional Guayabo. Jeďte směrem na Irazú, pak na Guayabo a až u odbočky na Turrialbu bude šipka - pozor je v dost nepřehledné zatáčce a není v dostatečném předstihu před křižovatkou (jako obvykle).