Den 17-18: Cesta domů

Tak, nadešel náš poslední odletový den-dvouden...proto jsme si ráno přispali a vstávali AŽ kolem půl osmé.
Po výborné snídani v hotelu jsme se vydali na nákup "suvenýrů" - aneb koupit si domů nějaký ten kostarický rum (sedmiletý Centenario) a pár pálivých sals na dochucení jídel...
O půl jedenácté jsme opustili hotel, abychom včas vrátili auto a stihli letadlo. Po zkušenostech s půjčením auta jsme očekávali komplikované vrácení a taky že bylo... účtují si naprosto všechno, za všechno více, než inzerují na webu a nejsou ochotni se s vámi ani pořádně bavit.
(Pozn. Tom: Pokud si do rezervace napíšete, že auto vrátíte v 11:00 (půjčení v 9:00), počítejte, že budete platit (ačkoli v rezervaci byla cena X) ještě o 2 hodiny navíc!!! Ne, opravdu v rezervaci o tom nebyl ani zmínka, tj. počítali jsme, že jsou již započítané v ceně...)
Pro příště alespoň víme, že služby společnosti Avanti (U-Save) už nikdy nevyužijeme. Nakonec jsme ale všechno vyřešili, auto vrátili a Avanti nás odvezlo na letiště.
Tam nás čekala ještě poslední platba - ve všech zemích střední Ameriky se platí odletová taxa (s jejím placením jsme naštěstí počítali). Nicméně to, proč se platí, nás překvapilo a pobavilo...no, uznejte, nepobavilo by vás to taky?

26 USD/os + ještě 2 USD/os za to, že projdete rentgenem a bezpečnostním rámem ...
A nejvtipnější je poslední částka - 1 USD je věnován na rozšiřování a modernizaci dalších kostarických letišť... :-)

Prostě - Kostaričané se za každou cenu snaží z turistů tahat peníze.

Mezinárodní letiště San José Juan Santamaría

Odevzdali jsme batohy, výměnou jsme za to dostali opět 6 letenek a zamířili jsme do útrob letiště, abychom nějak přečkali 2 hodiny, které nám zbývaly. Na letišti Juan Santamaría ovšem není vůbec nic - prakticky jediný obchod, který tam najdete, je Britt Shop - obchod, který provozuje kostarický výrobce kávy Café Britt a kde tedy najdete jen a pouze jejich výrobky (za ceny úplně stejné jako ve městě). Café Britt je nejslavnější kostarická společnost produkující kvalitní kávu a čokoládu - a protože nám ještě něco málo peněz zbylo, nakoupili jsme domů balíčky čokolády. Po prozkoumání všeho, co Britt Shop nabízí, jsem usedla ke psaní deníku a Tom strávil zbytek času u pultu s americkými časopisy. Během té hodinky mě 3x zkontroloval policajt se psem - jestli nepašuju drogy...a zároveň jsem celou dobu kontrolovala tabuli, že se naše jména neobjevila na seznamu těch, kteří se do dnešního letu už nedostali. American Airlines tyto lidi postupně začínají vyvolávat, ale nás se to naštěstí nedotklo. Takže v klidu nastupujeme do letadla, kde nás překvapuje další bezpečnostní kontrola. V tubusu, který vede z letištní haly přímo do letadla, je 6 stolů a asi 10 bezpečáků. Těm musíte odevzdat svůj batoh/příruční zavazadlo, které oni zkontrolují. Nesmíte v baťohu mít žádnou láhev, ani např. pěnu na holení!
Za těmito stoly se cestující musí rozdělit do dvou řad - mužské a ženské, protože přichází další fáze kontroly - šacování. Netuším, proč je tady tahle několikanásobná kontrola, když už jsme jednou klasickou kontrolou prošli!!!
(Pozn. Tom: Takto se uměle zvyšuje zaměstnanost... 15 lidí na 1 odlet => fakt super:( A aspoň víme, kam že to jdou ty 2 dolary, že?:))
Sedadla v tomhle prvním letu jsme měli oddělená přes uličku a řadu před únikovým východem...kde však seděla malá holčička (to není přípustné). Takže nás stevard požádal, abychom si s ní a její matkou vyměnili sedadla... Alespoň jsme tedy seděli vedle sebe.
Let do Miami trval 2h 20min a protože má Miami hodinový časový posun oproti Kostarice, tak jsme doletěli zase až za tmy (v 17:20). Stejně jako minule jsme i tentokrát museli projít přes imigrační.
Nevím, zda to mají ti úředníci v popisu práce, nebo zda je to baví, ale už zase se mnou ten chlápek flirtoval (kecy o tom, že české holky jsou ty nejkrásnější na světě, že chce jet do Prahy - aby si tam našel přítelkyni apod. No a když se zeptal, zda letím sama a já ukázala na Toma, že ne, tak toho nechal :-)).
(Pozn. Tom: Njn, co naplat. Má samozřejmě pravdu - české holky JSOU nejkrásnější:P)

V Miami jsme měli na přestup 3h, což jsme si zkrátili stáním fronty na imigračním, večeří v Burger Kingovi (ačkoli jsme si dali jen jedno menu, tak jsme se z něj bohatě najedli oba dva :-)) a procházkou přes celé letiště.

Pexeso na letišti v Miami :-)

Asi hodinu a půl před odletem jsme konečně dorazili k bráně. Tenhle let jsme tentokrát měli s American Airlines (AA) a ne s British Airways (BA), takže jsme byli docela zvědaví, jaké to bude...a že to bylo.
Asi hodinu před plánovaným odletem začali hlásit, že se na našem letadle provádějí nějaké testy, a proto bude nástup do letadla odložen. Asi půl hodiny před plánovaným odletem tvrdili, že budeme mít 15-30 min zpoždění...a v době plánovaného odletu nám oznámili zprávu večera - naše letadlo nebylo schopno letu a hledali nám náhradní.
Super! Podařilo se jim "najít" letadlo, které právě přiletělo z Chicaga. Problém byl, že nový plánovaný čas odletu se posunul 0:30 (místo 21:30) - paráda... Posunem odletu o 3 hodiny jsme totiž najednou měli na přestup v Londýně celých 14 minut. Takže nám nezbylo nic jiného než vyrazit k přepážce American Airlines a nechat si přebookovat letenky. Další možný let z Londýna byl v 19h s příletem do Prahy ve 22h (tedy o 4,5h později!). Viva American Airlines!!!
A pak nastal další problém - v dnešní době se počítá s tím, že všichni mají mobil nebo počítač, takže když se něco podobného stane, tak o tom prostě dají všem vědět... my ovšem tuhle možnost neměli. Naštěstí jsou na tomhle světe ještě stále hodní a milí lidé, takže jsem uprosila jednu paní, aby mi půjčila svůj notebook a napsala jsem domů mail s našimi letištními patáliemi...
Do letadla jsme se dostali před půlnocí a něco po čtvrt na jednu jsme konečně odstartovali. Letadlo AA bylo výrazně menší než to, se kterým jsme letěli před 2,5 týdny...a taky bylo hůře vybavené - televizky byly malinké a společné pro všechny (byl to Boeing). Ale měl to být noční přelet, takže jsem koukla jen na jeden film a zbytek stejně jako Tom prospala. Usínala jsem ale s dobrým pocitem - kapitán hlásil, že let bude krátký, že nepotrvá ani 9 hodin a že v Londýně budeme ve 13:15... To by znamenalo, že bychom stihli původní letadlo do Prahy!

Sluneční záře nad Londýnem

Nad Londýn jsme se opravdu dostali v jednu hodinu odpoledne, ale protože Heathrow je super vytížené letiště, tak jsme nad ním skoro půlhodiny kroužili, než jsme mohli přistát. K letištnímu tubusu nás připojili 45min před odletem našeho dalšího letadla.
V tubusu čekali zaměstnanci AA, aby pomohli pasažérům našeho letu s jejich přestupy...pomoc, kterou poskytli nám, byla, že jsme stáním ve frontě ztratili 5min jen proto, abychom dostali ty stejné přebookobané letenky jako v Miami. Takže jsme začali utíkat...(40min do odletu!) U bezpečnostní kontroly jsme dostali přednost (35min do odletu!) a k naší bráně jsme dorazili 10min před plánovaným odletem. Naštěstí jsme měli letadlo bez tubusu - s dopravou k němu autobusy, takže všichni cestující ještě čekali u brány.
A tady na nás čekalo další překvapení :-) Naše letenky byly neplatné! Nepočítali, že to stihneme, a tak nás dali na ten let v 19h... Ještě, že paní u brány byla moc milá! Pár telefonátů a byli jsme na palubě... Nemuseli jsme tedy tvrdnout na dalším letišti další 4 hodiny! Tohle byla naše nejkratší návštěva Londýna ever.

Po západu slunce někde nad Německem...

Domů, do Prahy, jsme přijeli načas. My ano, ale naše krosny bohužel ne! Už jsme se ani nedivili, takže jsme vyrazili k přepážce společnosti Menzies a reklamovali naše zavazadla. Snad nám někdy dorazí....
Naše cesta začala se 4 zavazadly a skončila návratem bez jediného...tomu se říká 100% úspěšnost :-)
Na letišti čekal táta a přinesl nám ten nej dárek na uvítanou - teplé zimní bundy!

TIPS: 
Půjčovna aut Avanti (U-Save) - NEdoporučujeme! Rezervace na jejich www je totiž špatně, připočítají si cca 40-50%!
Letecká společnost British Airways - doporučujeme! 
Letecká společnost American Airlines - NEdoporučujeme!!! Je to typicky americká společnost...se vším všudy.
Na přestup v Miami (pokud nebudete muset pro zavazadla a znovu jít na check-in) je potřeba cca 1,5h.
Na přestup v Londýně (pokud nebudete muset pro zavazadla a znovu jít na check-in) je potřeba minimálně 1h. Pokud ale letíte z jiného terminálu, než jste přijeli, pak alespoň 1,5-2h.