Do národního parku jsme vstoupili krátce po 8 ráno a bylo poznat, že jsme mezi prvními návštěvníky. V návštěvnickém centru nám řekli přesný čas vrcholícího přílivu (na Caletě Valdés vrcholil příliv v 9:45 a na Punta Norte v 11:20-11:30) a my vyrazili stejnou cestou jako včera. Na Caletu Valdés jsme dorazili včas, ale moře bylo dost daleko a do calety kosatky nevplouvají, takže nám nezbylo než opravdu pokračovat až na severní cíp.
Na Punta Norte jsme také dorazili včas. Zaparkovali jsme a koukali na moře. A koukali. A koukali. A jediné co jsme viděli, byli rypouši. Teď byli o dost blíž než na Punta Cantor, takže jsme si je mohli pořádně prohlédnout. Ale i když je sem kosatky chodí lovit (dokonce až na pláž), tak jsme se během hodiny čekání žádné kosatky nedočkali. Nevadí, aspoň jsme to zkusili...
Na obědovou svačinu jsme zamířili do stínu a tam nás navštívil jiný kamarád - pásovec. A vůbec se nás nebál. Běhal nám pod nohama tak blízko, že kdybychom chtěli, mohli jsme si ho pohladit.
Nazpět jsme to vzali zase jinou cestou, která se ale od všech ostatních na Península Valdés příliš nelišila. Lamy, pampa, ripio cesta a spousta prachu. Ale tímto můžeme říct, že jsme projeli tento poloostrov křížem krážem (tedy po všech povolených cestách).
Zjistili jsme ale, že nám jaksi taksi dochází benzín, takže jsme ještě na otočku zajeli do Puerta Pirámides, abychom natankovali. Do toho naše křápu se tankuje ten nejlevnější benzín (Super), ale ten tady neměli. Takže jsme museli vzít ten lepší (Infinia) a doufat, že ten křáp na lepší benzín pojede. :)
Nakonec, před opuštěním parku, jsme si od návštěvnického centra udělali ještě pětikilometrovou zajížďku. Jeli jsme se podívat na Isla de los Pájaros - přísně chráněný ptačí ostrov, kam smí jenom vědci. I když jsme měli dalekohled, tak jsme toho moc neviděli, ostrov je od pobřeží vzdálen cca 800 m, takže ptáky jsme viděli, ale nebyli jsme schopni je rozlišit :).
Vlevo: Isla de los Pájaros, vpravo: aspoň jeden pták se k nám přiblížil :)
Podle nebe jsme usoudili, že se na nás žene pořádný slejvák, takže jsme se rychle porozhlédli kolem a sedli do auta, abychom tomu dešti unikli.
Vlevo: pozorovatelna Isla de los Pájaros, vpravo: naše auto na parkovišti
Tyhle myšky jsme potkávali všude, jen bylo komplikované je vyfotit...a tady se to konečně povedlo!
Na třetí pokus jsme už dorazili do oblasti pláží El Doradillo, ale ještě než jsme vůbec dorazili k pláži El Doradillo, uviděla jsem v moři velryby a donutila jsem všechny zastavit na vyhlídce Punta Flecha. Byl tam na ně krásný výhled. Jak se válely v moři, odpočívaly (někdy i břichem nahoru), procvičovaly ploutve a tak. Já bych se na ně vydržela dívat zase hodiny, ale ostatní chtěli pokračovat, a tak jsme to po chvíli zabalili a vydali se do Puerto Madryn.
Vlevo: velryba jen kousek od pobřeží, vpravo: vyhlídka Punta Flecha
TIPS:
NP Península Valdés - vstupné 160 pesos/os. + 12 pesos/auto pro 4 osoby (ale to, že nás v něm bylo 5 nekontrolovali...). Z Puerto Madryn doporučejeme jet po RN3 a pak odbočit na silnici 2 (pokud byste jeli po silnici 2 rovnou z Puerto Madryn, pak je to až na úroveň napojení na RN3 ripio cesta a zabere vám spoustu času ji projet). Vjezd do parku, kde se i platí vstupné je přímo na silnici 2 uprostřed absolutního ničeho. A k návštěvnickému centru je to potom ještě několik kilometrů. V návštěvnickém centru má smysl se zastavit kvůli 2 věcem: dají vám mapu poloostrova a řeknou vám, kdy je příliv a tedy největší šance vidět na Punta Norte kosatky. www
Žádné komentáře:
Okomentovat