čtvrtek 27. listopadu 2014

Argentina 22:Za krásami And až na Aconcaguu

Další super den.
Ráno jsme se se spoustou tašek (sbaleni na 3 různé aktivity během jednoho dne) přes mříž dostali ven k naší naprosto luxusní Corse. Je to úplně stejný typ, jaký jsme měli v Puerto Madryn, jen je v o 100% lepším stavu.
Vyjeli jsme už v 7:30 ráno, abychom těch 400 km, co nás dnes čekalo, zvládli do osmi do večera. Nejdříve jsme projeli Mendozou, pak vinnými oblastmi okolo, abychom zamířili do hor po hlavní spojnici této oblasti Argentiny s Chile.
V pozadí sopka Tupungato a po stranách vinice :)


První zastávku, na krátké focení, jsme si udělali u přehrady Potresillos, nad kterou se vyjímají 2-3tisícové hory. Aneb první předzvěst toho, co nás dnes čeká. Zdrželi jsme se jenom 15 minut a vyrazili dál.

Přehrada Potresillos za ranního slunce

Naše luxusní Corsa #2

Ačkoli jsme si toho prakticky nevšimli, cesta neustále pozvolna stoupala. Čeho jsme si ale všimli, bylo okolí. Cesta vedla překrásnými údolími s překrásně zbarvenými skálami a vysokými horami. Jeden překrásný výhled plynule přecházel v další a ten v další a ten... Kolem silnice se celou dobu vynula železnice. Ačkoli ji začali stavět před 100 lety, tak je dnes opuštěná a nepoužívaná a akorát se na ní povalují pomalu se rozpadající a reznoucí vagóny. A tak jsme začali vymýšlet, jak by se to dalo využít, a jak by se tam hodily malebné projížďky jako ve Švýcarsku. No, třeba to někdy někoho s dostatkem financí taky napadne... :-)






Posledním městem, Uspallatou jsme projeli a pokračovali stále dál a dál a stále do kopce, abychom za dvě hodiny zastavili u vstupu do PP Aconcagua (PP = Parque Provincial). Koupili jsme si povolení ke vstupu do parku na procházku údolím Horcones a prohlídli si i malou naučnou stezku u vstupu.
Od vstupu je to k hornímu parkovišti jen kilometr. Tam začíná většina expedic, ale i procházek jako ta naše. Procházka údolím má asi 2 km a díky focení a kochání se nám trvalo hodinu ji zdolat. Nejdříve jsme došli k "zrcadlovému" jezírku Laguna Espejo, ve kterém se Aconcagua krásně zrcadlí. Bohužel i tady, ostatně jako v celé Argentině, neuvěřitelně fouká, takže hladina nebyla klidná jako zrcadlo, ale i tak to stačilo.

Vlevo: cedule u vstupu do parku, vpravo: Laguna Espejo

Od jezírka jsme pokračovali na Mirador Cerro Aconcagua, což je vlastně poslední místo, kam se bez průvodce a povolení ke vstupu na samotnou Aconcaguu může. Jelikož je tohle údolí ve výšce 3000 m.n.m., tak odtud Aconcagua zas tak vysoká nevypadá. A to je to po Himalájích nejvyšší hora na světě.
Vyhlídka na Aconcaguu

Celé údolí Horcones

ACONCAGUA, 6 959 m.n.m.

Jako vždy musíme i tady trochu porušit pravidla...a tak jsme se vydali jetě malý kousek za mirador. Výhled se už ale moc nezměnil, tak jsme se otočili a zamířili kolem Laguny de Horcones zpátky k autu.


Laguna de Horcones

Příroda je tu okouzlující a dechberoucí. Navíc nám naprosto dokonale vyšlo počasí - modrá obloha téměř bez mráčku, teplo a lehký větřík. Co víc si tady přát?


Cesta údolím Horcones je taky naučnou stezkou, na které se nachází několik zastávek. Jednou z nich jsou zkaměněliny staré 130-180 milionů let...

Od národního parku jsme pokračovali dál, na hranice s Chile. Když už jsme tady, tak jsme se chtěli podívat na sochu Cristo Retendor, sochu Ježíše na hranicích Chile a Argentiny, která je symbolem přátelství mezi oběma zeměmi a nachází se ve výšce 4 200 m.n.m. Dojeli jsme až do vesničky Las Cuevas na hranicích, odkud se musí jet zase po ripio cestě. Bohužel jsme sem dorazili o několik týdnů dřív - je ještě moc brzké jaro, takže je cesta nesjízdná, pořád jsou tam sněhové plotny, přes které bychom se nedostali... tak snad někdy jindy.

Vlevo: bývalá celnice ve vesnici Las Cuevas, vpravo: cesta vedle bývalé celnice, která vede k soše Cristo Retendor.

Dál do Chile jsme už namířeno neměli, protentokrát. Takže jsme se otočili a začali se stejnou cestou vracet. Už po pár kilometrech jsme opět zastavili. Tentokrát u přírodního úkazu, který pojmenovali Puente del Inca. Je to přírodní most, který vymlela řeka Mendoza do skály. A protože tady vyvěrají horké minerální prameny, tak nejen že do skály vymlely tento most, ale taky jej úžasně zbarvily.


Na začátku 20. století tohle místo objevili Britové a postavili si tady lázně. V 60. letech je ale opustili a tak tu po nich zůstaly jen trosky budov. Ještě do roku 2005 se dalo přes most přejít, ale teď už je zavřený a nesmí se na něj.


U Puente del Inca jsme posvačili a vydali se zpátky. Kdyby v Argentině vše fungovalo jak má, tak bychom se nemuseli pouštět do šílené objížďky a mohli to u přehrady Potresillos střihnout přímo do vesnice Cacheuta. Bohužel ale silnice je sice skoro hotová, ale očividně na ní pracovali už hodně dávno a bůhví proč ji nedokončili... Takže místo toho se musí jet skoro úplně zpátky do Mendozy, tam zahnout do jiného údolí a to projet až nakonec, jen asi kilometr od přehrady Potresillos.




A proč jsme tam jeli? Chtěli jsme se konečně někde vykoupat. A není nad to se ve 30°C koupat v termálních pramenech, které mají 30-36°C!

Termes de Cacheuta

Dorazili jsme tam před čtvrtou, na poslední dvě hodinky a bohatě nám to stačilo. A i když byl čtvrtek, tj. normální pracovní den, tak tady bylo úplně narváno! (Fotky jsem fotila až skoro před odchodem, kdy už se koupaliště vyprázdnilo...)


Cacheuta je stále dost v horách, takže tam bylo sotva těch 30°C, ale jakmile jsme začali sjíždět do Mendozy, tak teplota stoupala a stoupala. A když jsme auto o půl osmé večer vraceli, tak bylo neuvěřitelných 34°C! Těžko říct, kolik tu mohlo být přes den...ale podle předpovědi to zítra zjistíme :)


Na pokoji jsme se jen rychle převlékli a vyrazili přes hlavní náměstí do ulice Sarmiento hledat restauraci. Po dnešním dni jsme měli všichni hlad a na to je v Argentině přeci jen jeden recept: Steak!

Mendoza, Plaza Independencia

TIPS:
vstup do PP Aconcagua
Parque Provincial Aconcagua - vstupné 20 pesos/os. opravňuje ke vstupu a vjezdu do parku, který je hned vedle silnice RN7 vedoucí z Mendozy do Chile. Bez průvodce a vybavení lze absolvovat 2 krátké trasy. První je hned u vstupu/vedle silnice a má asi 400 m. Druhá - Circuito Laguna de Horcones - je pak o kilometr dál, kde je parkoviště a výchozí bod cesty nahoru na Aconcaguu. Tato naučná stezka už má asi 2 km a je na ní několik zastávek, takže pokud se na nich budete zastavovat a číst si cedule a fotit Aconcaguu, bude vám cesta trvat skoro hodinu. www
Transandská železnice - více o železnici: www
Monumento Natural Puente del Inca - vstup zdarma. Ze silnice není most skoro vidět. Jedná se o to místo, kde je pár budek, spousta stánků se suvenýry a bývalá zastávka Transandské železnice. www
Termas Cacheuta - 40 pesos/os./celodenní vstup. Parque de Agua, Ruta Provincial 82 km 39 Cacheute, Luján de Cuyo - Mendoza. V podstatě pojedete po silnici 82 z Mendozy skoro až na její konec - pozor z Potrerillos je sice rozestavěná silnice kolem Embalse Potrerillos (nádrž), ale je rozestavěná už roky a na její brzké dokončení to nevypadá... www.termascacheuta.com
Estancia La Florencia - Av. Sarmiento 698, Mendoza, Argentina. Výborná restaurace v centru města s velkými steaky i porcemi. Otevřeno 12:00-16:00 a 20:00-00:00.

Žádné komentáře:

Okomentovat