Dobré ráno, Buenos Aires!
Noc docela ušla - až na to, že jsme měli pokoj s okny do chodby, po které pořád někdo chodil, křičel, a do které nešla ta okna zavřít. A až na to, že Tom měl děsně úděsně vrzající postel (Tom: fakt to bylo hrozný!)...
Ráno jsme se nějak dali do kupy a popůjčovali si, co kdo měl (zubní pasta, sprchový gel, oblečení, ...), a vyrazili. Na recepci jsme si popovídali s recepční, vyměnili si u ní penízky (za 1 000 USD nám dala 13 000 pesos, dost dobrý kurz ;)) a vyrazili na průzkumy.
Napřed jsme našli kavárnu, dali si snídani - dvě medialuny s čajem, pak našli lékárnu (zubní kartáčky, sprchový gel a šampon) a nakonec obchůdek s kraťasy. Příjemnou procházkou po Avenida Santa Fé, přes náměstí San Martí jsme došli napřed k vlakovému nádraží Retiro, a pak i k autobusovému nádraží, kde jsme si zvládli vyměnit vouchery na jízdenky za skutečné jízdenky na autobus do Iguazú.
Do odjezdu nám zbývaly asi 4 hodiny, tak jsme se rozhodli, že se půjdeme po Buenos Aires ještě trochu cournout. A protože centrum si chceme nechat na konec výletu, vyrazili jsme do čtvrti Recoleta, která je od nádraží jen kousek. Buenos Aires je další latinoamerické město, hrozně připomíná Mexiko i Kostariku, jen má mnohem víc výškových domů. Recoleta je očividně bohatá čtvrť a je to poznat jak na luxusních domech, tak i na lidech, kteří se v téhle čtvrti pohybují.
Došli jsme až k Basilice Nuestra Señora del Pilar, prohlédli si ji i místní muzeum a šli se podívat na slavný hřbitov La Recoleta a hrob Evity. Sice nám chvilku trvalo, než jsme ho našli - není ani pod E jako Evita ani pod P jako Perón, ale pod D jako Duarte. Sice je to trošku morbidní turistika, ale i tak to patří ke znalostem místní kultury. A tento hřibitov je opravdu jiný...jsou tu monumentální, šíleně zdobené pompézní hrobky bohatých porteños.
Cestou jsme si vyhlídli jednu kavárnu, La Rambla, kam jsme se vydali na první ochutnávku Argentiny. A ochutnávka to byla opravdu zdařilá!
Na nádraží jsme dorazili včas, nicméně nám chvilku trvalo pochopit místní systém...ale povedlo se a nastoupili jsme do dvoupatrového busu s velkými širokými sedačkami a vyrazili na naši sedmnáctihodinovou pouť na sever do Iguazú (stále bez krosen, jen s baťůžky).
V buse, kde se ty sedačky daly opravdu sklopit jako postel, jsme mohli koukat na televizi (neslyšeli jsme ji, sluchátka fungovala jen Kořkovi), dostali jsme svačinku (nic moc) a někdy kolem osmé jsme skoro všichni usnuli. V 9:30 se ale podávala večeře, tj. to spát nikdo prostě nesmí - stevard přišel, rozsvítil a na plné pecky pustil video záznam koncertu Marca Antonia Solíse z Madridu (další střet s argentinskou kulturou). Na uklidněnou jsme dostali skleničku latinskoamerické whiskey (jj, i tam ji pálí), tác s jídlem (jídelna style) a víno na dobrou noc. Sice s KLM se to nedá srovnat, ale jakž takž poživatelné to bylo a víno splnilo svůj účel - uspalo nás.
Noc docela ušla - až na to, že jsme měli pokoj s okny do chodby, po které pořád někdo chodil, křičel, a do které nešla ta okna zavřít. A až na to, že Tom měl děsně úděsně vrzající postel (Tom: fakt to bylo hrozný!)...
Ráno jsme se nějak dali do kupy a popůjčovali si, co kdo měl (zubní pasta, sprchový gel, oblečení, ...), a vyrazili. Na recepci jsme si popovídali s recepční, vyměnili si u ní penízky (za 1 000 USD nám dala 13 000 pesos, dost dobrý kurz ;)) a vyrazili na průzkumy.
Napřed jsme našli kavárnu, dali si snídani - dvě medialuny s čajem, pak našli lékárnu (zubní kartáčky, sprchový gel a šampon) a nakonec obchůdek s kraťasy. Příjemnou procházkou po Avenida Santa Fé, přes náměstí San Martí jsme došli napřed k vlakovému nádraží Retiro, a pak i k autobusovému nádraží, kde jsme si zvládli vyměnit vouchery na jízdenky za skutečné jízdenky na autobus do Iguazú.
Buenos Aires - vlevo: Avenida 9 de Julio se slavným Obeliscem, vpravo: Plaza General San Martín
 |
| Nádraží Retiro |
Došli jsme až k Basilice Nuestra Señora del Pilar, prohlédli si ji i místní muzeum a šli se podívat na slavný hřbitov La Recoleta a hrob Evity. Sice nám chvilku trvalo, než jsme ho našli - není ani pod E jako Evita ani pod P jako Perón, ale pod D jako Duarte. Sice je to trošku morbidní turistika, ale i tak to patří ke znalostem místní kultury. A tento hřibitov je opravdu jiný...jsou tu monumentální, šíleně zdobené pompézní hrobky bohatých porteños.
Hřbitov La Recoleta a hrobka rodiny Duartových (tedy i Evity)
 |
| Náš autobus do Iguazú |
V buse, kde se ty sedačky daly opravdu sklopit jako postel, jsme mohli koukat na televizi (neslyšeli jsme ji, sluchátka fungovala jen Kořkovi), dostali jsme svačinku (nic moc) a někdy kolem osmé jsme skoro všichni usnuli. V 9:30 se ale podávala večeře, tj. to spát nikdo prostě nesmí - stevard přišel, rozsvítil a na plné pecky pustil video záznam koncertu Marca Antonia Solíse z Madridu (další střet s argentinskou kulturou). Na uklidněnou jsme dostali skleničku latinskoamerické whiskey (jj, i tam ji pálí), tác s jídlem (jídelna style) a víno na dobrou noc. Sice s KLM se to nedá srovnat, ale jakž takž poživatelné to bylo a víno splnilo svůj účel - uspalo nás.
TIPS:
Basilica Nuestra Señora del Pilar - prohlídka kostela je zdarma, vzadu je malé muzeum (vstupné je 9 pesos/os.) - muzeum je klasická ukázka religiózní sbírky. Z muzea (druhého i třetího patra) je hezky vidět hřbitov La Recoleta. www, wikipedia
Cementerio La Recoleta - vstup zdarma. Hrob Evity najdete na mapě pod číslem 88. www, wikipedia
Autobus Buenos Aires - Puerto Iguazú - společnost Crucero del Norte sice inzeruje nejnovější vybavení, ale až tak úžasné to není. Cena byla 1039 pesos/os. www
Basilica Nuestra Señora del Pilar - prohlídka kostela je zdarma, vzadu je malé muzeum (vstupné je 9 pesos/os.) - muzeum je klasická ukázka religiózní sbírky. Z muzea (druhého i třetího patra) je hezky vidět hřbitov La Recoleta. www, wikipedia
Cementerio La Recoleta - vstup zdarma. Hrob Evity najdete na mapě pod číslem 88. www, wikipedia
Autobus Buenos Aires - Puerto Iguazú - společnost Crucero del Norte sice inzeruje nejnovější vybavení, ale až tak úžasné to není. Cena byla 1039 pesos/os. www
Žádné komentáře:
Okomentovat